Kutilství

Kutilství je fenoménem, který se masivně rozvíjel především v období socialistického Československa. Jedná se o realizaci drobné manuálně-technické práce v domácnosti nebo v tzv. druhé domácnosti, tj. na chatě či chalupě, nebo provedenéna předmětech každodenního použití, např. na automobilu. Subjektivní pocit sebeuspokojení z provedené práce někdy převažuje nad jejím užitkem, úsilí tedy buď nemusí být úměrné užitku, popřípadě domnělé vylepšení předmětu ve skutečnosti žádné výrazné zlepšení přinést nemusí. Přesto je tradice kutilství v českém prostředí pevně ukotvena a téměř každý se někdy byť jen na chvilku stal alespoň drobným kutilem a zažil radost z vlastnoruční kutilské úpravy věci.

K popularizaci kutilství přispělo několik faktorů. Jedním z nich bylo zkrácení pracovní doby v roce 1968. Již ne šestidenní, ale nově pouze pětidenní pracovní týden občanovi poskytl více volného času pro seberealizaci. K rozšíření kutilství patrně přispěla i jeho popularizace v médiích, namátkou lze uvést časopis Udělej/Urob si sám nebo pořad Československé televize Receptář nejen na neděli pod vedením moderátora a publicisty Přemka Podlahy, který kutilství a zahrádkářství povýšil téměř na životní styl. Dalším důvodem pro rozšíření kutilství byla omezená dostupnost služeb, zejména nedostatek řemeslníků a nevyhovujícízásobování předměty každodenní potřeby kvůli špatně fungujícímu plánovanému socialistickému hospodářství, což kutilové řešili jejich výrobou svépomocí. K tomu docházelo zejména v období největších výpadků hospodářství v 70. a 80. letech20. století.

Dobové kutilské příručky částečně ovlivňovaly vkus kutilů, typické bylo upřednostňování socialistického funkcionalismu a potírání zdobeného kýče. Některé doporučovaly odstraňovat zdobné prvky na výrazně starších předmětech nebo budovách, zejména z 19. století, které jsou v současnosti naopak velmi ceněny.Ačkoli ne vždy bývají tyto práce do oblasti kutilství zařazovány, dalo by se za typickou oblast ženského kutilství označit šití a pletení či jiné ruční techniky, například háčkování, drhání, paličkování nebo vyšívání. Šily se nejen oděvy, ale i veškeré domácí tkaniny, jako například povlečení, záclony nebo potahy.

Přestože kutilství není výhradně československou výsadou, v zemích západní Evropy byl kutilský boom méně výrazný, odehrál se především v 50. letech 20. století, tedy zhruba o desetiletí dříve, a díky lepšímu zásobování trhu bylo spíše životním stylem než občasnou nutností.

 

 

 

FRANC, Martin a KNAPÍK, Jiří. Volný čas v českých zemích 1957-1967. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. 573 s. Šťastné zítřky; sv. 8. ISBN 978-80-200-2229-5.

ČERVENÁ, Kristýna. Obraz životního stylu v období normalizace na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Barbara Köpplová.