Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Legiobanka

Legiobanka

Výjimečná pražská budova bankovního domu navržená architektem Josefem Gočárem ve slohu rondokubismu, dnes známá jako palác Archa, patří k nejvýznamnějším dílům moderní české architektury.


Legiobanka – Autor: VitVit, licence CC BY SA 4.0 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha_Legiobanka_2.jpg
Podrobné informace

dokončení 1923

 

Legiobanka, nebo také Banka československých legií, se nachází v Praze v ulici Na Poříčí. O zřízení banky pro československé legie ve Franci a Rusku bylo rozhodnuto roku 1919 a její budova byla postavena v letech 1921–1923 na místě původního klasicistního domu slavného pražského pivovaru a kabaretu U Bucků. Autorem projektu budovy se stal architekt Josef Gočár, který ji navrhl v duchu nového architektonického slohu, tzv. rondokubismu. Tento nový styl byl rovněž označován jako obloučkový kubismus nebo národní sloh a odlišoval se od svého předchůdce zaoblenými a zjemněnými tvary. Místo ostrých hran vznikaly oblouky, které byly často spojovány s lidovou kulturou. Exteriér budovy působí velmi nápadně díky svým výrazným římsám, které pomáhají vyniknout poměrně úzké budově posazené hlouběji než budovy sousedící. Na výzdobě banky se podíleli sochaři Jan Štursa (plastiky legionářů na pilířích u vchodu) a Otto Gutfreund (pískovcový reliéf v interiérech s motivem legionářských bitev), výtvarník František Kysela (malířská výzdoba interiérů a vitráže ve světlíku nad bankovní halou). Autorem nábytku byl sám Gočár. V suterénu se původně nacházela koncertní síň s varhanami, ta však byla později přebudována na divadelní scénu.

V letech 1937–1938 byla ve funkcionalistickém stylu podle projektu architekta Františka Marka pro účely banky dostavěna ještě jedna budova, propojená se starou. Od roku 1990 jsou obě stavby ve vlastnictví Československé obchodní banky. V letech 1992–1994 proběhla podle projektu Vojtěcha Obadálka a Jana Janouška rekonstrukce a dostavba budov. Autorem interiérů se stal Marek Houska. Stavby ve vnitřním dvorku byly nahrazeny administrativní budovou s podzemní garáží a byla vybudována nová průchozí komunikace s fontánou. Obnoven byl rovněž divadelní sál (Miroslav Melena a Ivan Plicka) s víceúčelovou scénou a restaurace U Rozvařilů. Po kvalitně provedené rekonstrukci budova získala svůj dnešní vzhled a je známa jako palác Archa. Funguje zde rovněž stejnojmenné divadlo. Původní budova bývalé Legiobanky je dnes na seznamu kulturních památek.

Použité zdroje
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. 20. století české architektury. 1. vyd. Praha: Titanic, 2006. 235 s. ISBN 80-86652-24-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.
Legiobanka. In: Archiweb [online]. [cit. 2. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.archiweb.cz/b/legiobanka.
Legiobanka. In: Národní památkový katalog [online]. [cit. 2. 10. 2019]. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/legiobanka-15451511.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.