Lobkovicové

Počátky rodu Lobkoviců (sami představitelé rodu užívají původní formu „Lobkowitz“) sahají do konce 14. století. Jejich předkové náleželi mezi nepříliš významné příslušníky nižší šlechty – na počátku 15. století se však zakladatel rodu Mikuláš Chudý z Újezda vypracoval na jednoho z předních rádců krále Václava IV. Za své věrné služby postupně obdržel řadu panství, mezi nimiž se nacházela i tvrz Lobkovice, podle níž přijal nové rodové jméno. Po Mikulášově smrti se rod rozdělil na dvě větve: Hasištejnských (vymřela v 17. století) a větev Popelů z Lobkovic, přičemž obě byly v druhé polovině 15. století povýšeny do panského stavu. Popelové z Lobkovic patřili v době předbělohorské k hlavním představitelům českých katolíků a obratnou politikou postupně získali rozsáhlé statky ve středních a severních Čechách (Vysoký Chlumec, Roudnice nad Labem, Bílina, Dolní Beřkovice, Nelahozeves). Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic byl za své věrné služby Habsburkům povýšen do knížecího stavu a titulárně tak pozdvihl Lobkovice nad všechny ostatní české rody. Jeho syn Václav Eusebius byl posléze přijat do kolegia říšských knížat a dostal se mezi přední evropské rody.

Lobkovicové pravidelně zastávali v habsburské monarchii vysoké úřady, v 19. století se však zároveň stali zastánci konzervativního českého vlastenectví a po roce 1918 se aktivně podíleli na budování Československé republiky. Své češství manifestačně projevili i za německé okupace, za což jim v roce 1941 třetí říše zabavila veškerý majetek. Ten jim byl znovu zabrán v roce 1948 komunisty, po roce 1989 jim však byl navrácen. V České republice v současnosti vlastní např. zámky Roudnice nad Labem, Nelahozeves, hrad Střekov a Lobkovický palác na Pražském hradě, v němž vystavují své mimořádné umělecké sbírky. Někteří členové rodu se i nadále aktivně zapojují do české politiky.

Významní představitelé:

• Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461–1510) – humanistický básník a filozof.
• Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (1568–1620) – nejvyšší kancléř Království českého, vůdčí osobnost radikálních českých katolíků v předbělohorských Čechách.
• Jan Jiří Kristián z Lobkovic (1835–1908) – politik, obhájce českého historického státního práva.
• Maxmilián Lobkovicz (1888–1967) – československý diplomat, v letech 1941–1946 velvyslanec Československa ve Velké Británii.

Upoutávka

JUŘÍK, Pavel. Lobkowiczové: popel jsem a popel budu. Vydání první. Praha: Knižní klub, 2017. 158 stran. Universum. ISBN 978-80-242-5429-6.
KASÍK, Stanislav, MŽYKOVÁ, Marie a MAŠEK, Petr. Lobkowiczové: dějiny a genealogie rodu. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2002. 239 s., [8] s. obr. příl. Historia nobilium. ISBN 80-903040-3-6.