Lomikare, Lomikare, do roka a do dne

Větu „Lomikare, Lomikare, do roka a do dne zvu tě na Boží súd“ měl těsně před svou popravou zvolat chodský sedlák Jan Sladký Kozina, trestaný za svou účast v povstání proti vrchnostenskému pánu Wolfu Maxmiliánovi Lammingerovi (ve větě hanlivě nazvanému „Lomikar“), který rok poté skutečně zemřel, aniž by po sobě zanechal dědice. Povstání ukončené Kozinovou smrtí bylo jednou z mnoha akcí odporu obyvatel jihozápadních Čech, nazývaných Chodové podle svého původního úkolu obchůzkami kontrolovat zemskou hranici. Šlo o reakci na porušování nezvykle rozsáhlých výsad, které byly chodskému obyvatelstvu přiděleny. Přestože byly zmíněné výsady postupně omezovány a ve druhé polovině 17. století úplně zrušeny, došlo v 90. letech téhož století k vzedmutí odporu, při němž se Chodové svých práv opět domáhali. Výsledkem sporu mezi vrchnostenským pánem a Chody bylo exemplární potrestání údajně nejradikálnějšího povstalce Jana Sladkého, hospodáře na statku Kozinů, 28. listopadu 1695.

Ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by Kozina tuto větu pronesl, v relevantních historických pramenech o ní nejsou dochovány žádné zmínky. Pravděpodobně vznikla až později díky shodě mezi smrtí nepopulárního Wolfa Maxmiliána Lammingera a výročím popravy Jana Sladkého. Pověst o Božím soudu poprvé zaznamenal v roce 1799 domažlický probošt Arnošt Papstmann, v následujících letech se stala součástí dalších kronikářských a beletristických spisů o chodském povstání, mimo jiné z pera Boženy Němcové či Jindřicha Šimona Baara. Nejvíce ovšem větu proslavil román Aloise Jiráska Psohlavci, který v českých zemích získal široký ohlas a dočkal se také několika cizojazyčných překladů. Obliba legendy o „Lomikarovi“ a Kozinovi byla navíc posilována ne zcela realistickým uchopením sporu Chodů a vrchnosti podle dobových potřeb – nejprve jako boje českých sedláků proti Němcům, později jako téměř proletářského vzdoru utlačovaných poddaných vůči kruté aristokracii.

KRAMAŘÍK, Jaroslav. Kozina a Lomikar v chodské lidové tradici. 1. vyd. Praha: Academia, 1972. 195 s., [12] s. obr. příl.
MAUR, Eduard. Kozina a Lomikar. Praha: Melantrich, 1989. 40 s. Slovo k historii; roč. 1989, č. 20.