Světově uznávaná pěvkyně (dramatický soprán), působila v první polovině 20. století především ve Vídni a New Yorku.
*6. 10. 1887 Brno – † 10. 7. 1982 Orange, Spojené státy americké
Maria Jeritza (vlastním jménem Marie Jedličková) studovala zpěv v Brně a v Praze; již jako velmi mladá zpívala ve sboru brněnské německé opery. Jako sólistka se uplatnila v letech 1908–1910 v mnichovské operetě (např. jako Offenbachova Krásná Helena), na operním jevišti debutovala v Olomouci v roce 1910 jako Elsa ve Wagnerově Lohengrinovi. Již rok poté se stala členkou vídeňské Lidové opery. Údajně na přímluvu císaře Františka Josefa byla roku 1913 angažována do vídeňské Dvorní opery (později Státní opera). V roce 1917 zde byla jmenována čestnou členkou a získala i titul komorní pěvkyně. Ve svazku s vídeňskou Státní operou setrvala až do roku 1935. V letech 1921–1932 byla též členkou Metropolitní opery v New Yorku, kde odzpívala téměř 300 představení. Naposledy zde vystoupila 22. 2. 1951 jako Rosalinda v operetě Netopýr (Prince Orlofského zpívala Jarmila Novotná). V sezóně 1925–1926 zpívala v londýnské Royal Opera House v Covent Garden. Hostovala v řadě evropských i amerických operních scén. V pražském Národním divadle vystoupila pod jménem Marie Jeřicová v roce 1911 jako Senta ve Wagnerově opeře Bludný Holanďan.
Jeritza vládla mohutným technicky dobře vyškoleným hlasem, na jevišti poutala pozornost nejen svým zpěvem, ale i impozantním jevištním zjevem. Uplatnila se především v rolích heroin, především Wagnerových. Mimořádného úspěchu dosáhla jako interpretka operních rolí Richarda Strausse (Ariadna na Naxu, Žena bez stínu); Strauss pro ni napsal hlavní roli ve své opeře Egyptská Helena. Vynikla ale i jako Turandot, Tosca, Minnie, Salome a především jako Janáčkova Jenúfa v opeře Její pastorkyňa, a to jak ve Vídni, tak i v New Yorku. Díky svému pěveckému umění i čtyřem sňatkům získala značné jmění, vysokou finanční částku věnovala po druhé světové válce na obnovu válkou zničené vídeňské Státní opery. Jeritza s ohledem na svůj silný hlas získala ve světě přízvisko Moravian Thunderbolt (Moravské hromobití).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
