Masopust

Průvod maskovaných aktérů v předjaří, známý na Moravě jako fašank, jinde jako končiny, ostatky či voračky, doprovázel v minulosti na českém území velkou část svátků spadajících do zimního období. To může dosvědčovat fakt, že maskované pochůzky např. kolem období Vánoc lze i dnes zaznamenat u jiných evropských národů. Období příprav k nadcházejícímu zemědělskému roku bylo naplněno mnoha obyčeji magického charakteru s prosperitními, plodnostními a ochrannými motivy, jako byly např. tance s vyskakováním, které měly zajistit dobrou úrodu, nebo symbolickým vyoráváním brázdy pluhem. Tradice masopustu, která je v mnoha obcích ve své novodobé podobě živá, se koncentruje na tři dny před Popeleční středou, jíž začíná velikonoční půst, tedy na období února či počátku března.

Čas, kdy sluneční světlo opět začíná nabývat na síle (v tradici se odrážející např. smažením kulatých koblih, připomínajících tvarem sluneční kotouč), je charakteristický dočasnými změnami společenských rolí a překračování norem, převracením „naruby“ – jak nasazováním masek, tak oblékáním oděvů samotných – rituály s podtextem orgií a hýřením v podobě hostin a tanců. Prvky karnevalových tradic ukazují na společný kulturní evropský základ.

Motiv dočasného rozvolnění norem šel ruku v ruce s žertovností, čemuž odpovídal výběr maškar – ať již činností, kterou mohla maska při průvodu vykonávat (holič mohl lidem mydlit brady), nebo ztělesněním útrap, jejichž nositelé byli v tuto chvíli beztrestně vysmíváni (panský dráb, lakotný Žid).

Současná podoba masopustních oslav vyzdvihuje průvod masek již nejrůznějších podob, do nichž se v konkrétním čase o určeném víkendu převlékají obyvatelé dané obce. Dosud živá je tradice zakončení masopustu, kdy se na závěr taneční zábavy odehrává parodování pohřebního obřadu – „pochovávání basy“, dramatické výstupy s mnoha proslovy, symbolizující konec zábavy a tance. Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly v roce 2010 zapsány do seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.

LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Čtvero ročních dob v lidové tradici. [Praha]: Petrklíč, 2008. 163 s. ISBN 978-80-7229-171-7.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. Český lidový a církevní rok. Vydání první. Brno: MOBA, 2015. 304 stran. ISBN 978-80-243-6761-3.