Matyáš Bernard Braun

^*24. 2. 1684 Sautens u Innsbrucku, Svatá říše římská (dnešní Rakousko) – ^†15. 2. 1738 Praha

 

Matyáš Bernard Braun, též Matthias Bernhard Braun, se narodil na území dnešního Rakouska. Druhé jméno Bernard si vzal pravděpodobně z úcty k cisterciáckému klášteru v rakouském Stamsu a k sv. Bernardovi. Práce předních umělců (pravděpodobně zejména sochaře Ondřeje Thamasche), kteří se podíleli na přestavbě tohoto kláštera, inspirovaly mladého Brauna vydat se na uměleckou dráhu. Pobyt v Itálii umožnil Braunovi rozšířit si své znalosti a dovednosti, díky kterým se stal jedním z nejvyhledávanějších umělců ve střední Evropě. Braunova tvorba byla ovlivněna jak barokním uměním a pracemi Gianlorenza Berniniho, tak i dílem Michelangela Buonarrotiho. Na počátku 18. století se Matyáš Bernard Braun usadil v Praze. Velmi brzy se stal žádaným sochařem a začal získávat velké množství zakázek. Jeho sochařská dílna byla ve své době největší ve městě a vykazovala nejvyšší zisky.

Braunovou první a zároveň velmi úspěšnou zakázkou bylo sousoší Sv. Luitgardy pro Karlův most (originál je dnes k vidění v Lapidáriu Národního muzea), díky níž jeho sláva začala strmě stoupat. Během svého pobytu v Praze často spolupracoval s architekty Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu a také Františkem Maxmiliánem Kaňkou, s nímž se podílel na výzdobě kostela Sv. Klementa v Klementinu a Černínského paláce na Hradčanech. Pro hraběte Františka Antonína Šporka vytvořil sochy, které byly umístěny v areálu špitálu v Kuksu a jsou považovány za vrcholná díla českého baroka. Jedná se o sochy představující alegorie Ctností a Neřestí a dále alegorické postavy ze souboru soch Blahoslavenství. K jeho nejznámějším dílům patří také monumentální plastiky, jež vyhotovil přímo do skalních útvarů v přírodním areálu Betlém u Kuksu. Další jeho významné umělecké počiny představuje kamenný sloup Nejsvětější Trojice v Teplicích, náhrobek hraběte Leopolda Šlika umístěný ve svatovítské katedrále, sousoší sv. Iva pro Karlův most a také pomník císaře Karla VI. v Hlavenci. Braunova tvorba se vyznačuje dynamičností a dramatičností a dokáže vyjádřit vnitřní neklid postav a jejich nejjemnější citové pohnutky.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
KAŠE, Jiří a Petr KOTLÍK. Braunův Betlém: drama krajiny a umění v proměnách času. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-233-3.
Matyáš Bernard Braun: 1684-1738 : sborník z vědecké konference Národní galerie v Praze ve spolupráci s Československým komitétem dějin umění ve dnech 26. a 27. listopadu 1984. Praha: Národní galerie, 1988. Studie a materiály.
POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun: sochař českého baroka a jeho dílna. 2. přepr. vyd. Praha: Odeon, 1986. České dějiny.
PROŠEK, Josef. Kuks. Praha: Pressfoto, [1977]. Má vlast. Řada B.
Sborník příspěvků z pracovního semináře k 300. výročí narození M. B. Brauna konaného na Kuksu ve dnech 19. - 20. září 1984. Pardubice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje v Pardubicích, 1985.
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097697223-po-karlove-moste-s-prof-frantiskem-dvorakem/20236219709/titulky