Český popový zpěvák, skladatel a hráč na klávesové nástroje, přezdívaný československý král diskoték. Mimořádně oblíbené jsou u publika jeho hity Non stop, Discopříběh a Každý mi tě, lásko, závidí.
* 14. 7. 1960 Praha
Michal David, vlastním jménem Vladimír Štancl, se narodil do cirkusové rodiny Kludských. Již od dětství se projevovalo jeho mimořádné hudební nadání. Ještě za studií na Pražské konzervatoři založil jazzovou formaci Čtyři a v roce 1978 získal na Pražských jazzových dnech ocenění poroty. Po seznámení s producentem Františkem Janečkem se nicméně rozhodl pro kariéru ve středním proudu a spolupráci s Janečkovou skupinou Kroky. Díky obratnému vedení kapelníka Janečka, považovaného za šedou eminenci československé normalizační pop music, se krátce poté stal novým hudebním idolem mladé generace.
Davidův naléhavý chlapecký hlas o rozsahu zhruba jedné oktávy, podbarvený výraznými klávesovými syntetizátory, vynikal jak v ploužácích Nenapovídej (1981), Každý mi tě, lásko, závidí (1985) či Discopříběh (1987), tak v diskotékových vypalovačkách typu Decibely lásky (1987). Svým energickým projevem dovedl vtisknout pozitivně laděný elán řadě kýčovitých a mnohdy podbízivých písní, jako byla např. Céčka (1984) s kolovrátkovým refrénem nebo spartakiádní odrhovačka Poupata (1985). Jeho největší hit Non stop z filmu Vítr v Kapse (1982), považovaný za neoficiální hymnu diskotékové mládeže, mezi posluchači doslova zlidověl.
Od druhé poloviny 80. let se začal prosazovat také jako skladatel a aranžér. Byl autorem písní pro Karla Gotta, skládal pro Lucii Bílou, Jiřího Korna či Helenu Vondráčkovou, jíž jeho song Dlouhá noc (2000) pomohl restartovat kariéru. Je také považován za jednoho ze zakladatelů české muzikálové produkce. Od roku 2000 se autorsky podílel na produkci muzikálového Divadla Broadway a mezi jeho největší úspěchy patřily muzikály Kleopatra (2002) a Tři mušketýři (2004), na něž v roce 2017 navázal volným pokračováním Muž se železnou maskou, a Děti ráje (2009).
Ačkoliv je Michal David etablovaným hitmakerem s miliony prodaných nahrávek, pro část hudební scény zůstal kontroverzní osobností, ztělesněním normalizační kulturní politiky. Jeho hudební produkce byla navzdory jistým kvalitám vnímána jako pokleslý kolorit diskotékových zábav a venkovských plesů.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
