Oldřich Lajsek

^*8. 2. 1925 Křesetice – ^†2. 10. 2001 Praha

 

Oldřich Lajsek dosáhl obecného a vyššího odborného vzdělání v Kutné Hoře. Svoje nadání k malbě využil během působení v protinacistické organizaci za druhé světové války, kdy vytvářel kopie výkresové vojenské dokumentace. Koncem války byl krátce vězněn. V poválečném období Lajsek jako nadšený komunista vstoupil do strany, s postupem času však svůj názor přehodnotil a svého členství litoval. Po válce se usadil v Praze, začal studovat na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a zajímat se o výtvarné umění. Po ukončení studií začal na fakultě vyučovat. Malířství pro něj bylo soukromou záležitostí jen zpočátku. Již v roce 1953 se Lajsek stal členem spolku Štursa a zúčastňoval se uměleckých soutěží (úprava prostor Národního divadla). Vstoupil do Svazu československých výtvarných umělců a od roku 1955 učil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. V roce 1960 spoluzakládal a řídil Skupinu osmi výtvarníků (později Směr), která usilovala o rozšíření výtvarné aktivity v menších městech a na vesnicích. Kvůli vážné autonehodě byl fyzicky omezen, avšak tvořit nepřestal.

Lajskova tvorba se vyznačovala tematickou různorodostí a technickou všestranností. K nejvyhledávanějším patří jeho díla ze 60. let, kdy se věnoval abstraktní malbě. Maloval zátiší, avšak více se proslavil krajinomalbami. Jako inspirace mu posloužila příroda rodných středních Čech. Na jeho obrazech jsou zachyceny kutnohorský kraj, hora Říp, Polabí, České středohoří a také Praha. Dalším zdrojem inspirace se staly četné zahraniční cesty, především do Řecka a Jugoslávie. Lajsek měl charakteristický rukopis, který se vyznačoval jemným nádechem umělecké abstrakce. Věnoval se také užitému umění, pracoval na plakátech, propagačních katalozích a brožurách. Umělecky byl velmi produktivní a jeho díla jsou dnes součástí soukromých českých sbírek a zahraničních galerií.

Oldřich Lajsek. In: ABART [online]. [cit. 2. 3. 2019]. Dostupné z: https://cs.isabart.org/person/849.
Oldřich Lajsek [online]. © 2020 [cit. 9. 9. 2020]. Dostupné z: http://lajsek.cz/