Ondřej Sekora

^*25. 9. 1899 Královo Pole u Brna (dnešní Brno-město) – ^†4. 7. 1967 Praha

 

Ondřej Sekora se učil kreslení soukromě v ateliéru Arnošta Hofbauera na Uměleckoprůmyslové škole (VŠUP, UMPRUM). Ve 20. letech pracoval v Lidových novinách (LN) nejprve jako kreslíř a sportovní referent, poté zde dlouhodobě spravoval Dětský koutek (1927–1941). Byl nadšeným sportovcem, založil časopis Sport a seznámil Československo s ragby. Sestavil jeho sportovní terminologii, trénoval týmy a na prvních zápasech v ragby byl rozhodčím. Během okupace se musel kvůli původu své manželky vzdát práce a byl vězněn v pracovním táboře (v Polsku a Německu). Po válce zastával pozici redaktora v různých časopisech (Dikobraz, Práce) a v nakladatelstvích (Josef Hokr, Státní nakladatelství dětské knihy, dnešní Albatros). V 50. letech kreslil a psal pro noviny a časopisy (Mateřídouška, Lidové noviny, Host do domu aj.). Byl dlouhodobě aktivním členem komunistické strany, avšak díky oblíbenosti své tvorby za to nikdy nebyl výrazně kritizován. Roku 1964 mu byl udělen titul zasloužilého umělce a roku 1966 získal Cenu Marie Majerové za literaturu.

Sekora se proslavil především svou komiksovou tvorbou. Nejznámějšími dětskými knižními postavami byli pes Voříšek, lovec a cestovatel kapitán Animuk, sportovci Hej a Rup, dobrý voják Vendelín a kuře Napipi.

Populární výtvarné idoly Ferda Mravenec a brouk Pytlík byly původně seriálovými postavami pro dospělé. Obě postavy se zalíbily čtenářům natolik, že s nimi po letech vyšly adaptované dětské příběhy. Mnohé komiksy se posléze dočkaly knižních vydání, autorem textů ke komiksům se stal Edvard Valenta. Sekorovy kresby jsou často věcně poučné a obsahují i výchovnou složku. Svým provedením se umělcova tvorba výrazně blížila animovanému filmu. Sekorův syn posléze představil otcovo dílo ve filmové podobě, a tak životní dílo umělce zpopularizoval. Sekora byl také vynikajícím ilustrátorem dětských knih jiných spisovatelů (např. Vladislava Vančury, Františka Langera, Rudolfa Těsnohlídka aj.). V meziválečném období kreslil politické karikatury.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
PROKŮPEK, Tomáš a kol. Sekora: mravenčí a jiné práce. Vydání první. Praha: Akropolis, 2019. 334 stran. ISBN 978-80-7028-528-2.
STEHLÍKOVÁ, Blanka, Věra VAŘEJKOVÁ a Ondřej J. SEKORA. Ondřej Sekora/Práce všeho druhu: osobnost a dílo. Praha: Práh, 2003, 235 s. ISBN 80-7252-085-7.