Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Osada Baba

Osada Baba

Pražská funkcionalistická vilová kolonie z první poloviny 20. století, ze šesti evropských kolonií moderního bydlení nejlépe zachovaná. Byla zapsána na seznam významných památek s označením Evropské dědictví.


Osada Baba. Dům Janák – Autor: Jiří Dlouhý, licence CC BY SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Baba_Jan%C3%A1k_03.jpg
Podrobné informace

oficiální otevření podzim 1932

 

Osada Baba byla vybudována na ostrohu Baba v pražských Dejvicích jako modelová kolonie moderního bydlení po vzoru německého Werkbundu. Kolonie moderního bydlení propagovaly funkcionalisticky řešené stavby včetně interiérového vybavení pro moderní způsob života. První kolonie vznikly např. v německém Stuttgartu (sídliště Weissenhof /1927/) a v Brně (sídliště Nový dům /1928/). Koncem roku 1929 byla vyhlášena veřejná soutěž na vybudování podobné kolonie v Praze. První vily byly dokončeny roku 1932 a před nastěhováním byly v rámci výstavy moderního bydlení po určitou dobu přístupné veřejnosti. Výstavba vil pokračovala až do roku 1940. Urbanistický plán vypracoval architekt Pavel Janák, který navrhl šachovnicový způsob zástavby. Janák těsně spolupracoval se zahradním architektem Otokarem Fierlingerem na řešení zahrad pro celou osadu, které představovalo jasné rozdělení obytné zóny a zahrady. Vzniklá kolonie byla však kritizována levicovými teoretiky a publicisty jako příliš exkluzivní (Karel Teige) a po druhé světové válce byla jako buržoazní čtvrť dlouho opomíjena.

Kolonie zahrnuje celkem 40 rodinných domů. Na vytvoření jednotlivých projektů se podíleli architekti Pavel Janák, Ladislav Žák, Hana Kučerová-Záveská, František Zelenka, Josef Gočár, Jaroslav a Karel Fišerovi, Ladislav Machoň aj. Základními požadavky pro vypracování návrhů se stala stanovená výška domů a zachování určitého podílu zelené plochy. Žádný z návrhů nebyl realizován ve své původní podobě, každý plán prošel řadou změn dle přání soukromých stavebníků. Stavebníky vil se stali významné osobnosti české kultury a veřejného života první poloviny 20. století (např. výtvarníci Ladislav Sutnar a Cyril Bouda, stavitel Václav Suk, skladatel Karel Balling, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Karel Herain aj.). Všechny domy mají rovné střechy, často s obytnou terasou a výhledem na Prahu. Při výstavbě a zařizování domů byly využity moderní technologie a materiály v závislosti na individuálních přáních stavebníků.

Použité zdroje
ŠENBERGER, Tomáš et al. Osada Baba: plány a modely = Baba housing estate: plans and models. V Praze: Fakulta architektury Českého vysokého učení technického, 2000. 237 s. ISBN 80-01-02282-X.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Victoria Publishing, 1995. 590 s. ISBN 80-85605-84-8.
TEMPL, Stephan. Baba: osada Svazu čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. 196 s. Malá edice. ISBN 80-901562-4-X.
URLICH, Petr, ŠLAPETA, Vladimír a KŘÍŽKOVÁ, Alena. Slavné vily Prahy 6 - osada Baba 1932-1936. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Městskou částí Praha 6, 2013. 188 s. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-68-1.
ŽÁK, Ladislav a DVOŘÁKOVÁ, Dita, ed. Byt a krajina. Praha: Arbor vitae, 2006. 192 s. Texty o architektuře; sv. 3. ISBN 80-86300-78-1.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.