Otto Wichterle

^*27. 10. 1913 Prostějov – ^†18. 8. 1998 Stražisko

Otto Wichterle vystudoval Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství v Praze (tehdy součást ČVUT, dnešní Vysoká škola chemicko-technologická). V roce 1936 získal titul doktora technických věd a následně na fakultě působil až do zavření českých vysokých škol během německé okupace v roce 1939. Na konci roku 1939 bylo Wichterlemu nabídnuto místo ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa ve Zlíně. Zde se soustředil na výzkum v oblasti polyamidů, což později vedlo k objevu prvního českého umělého vlákna, tzv. silonu, využívaného např. při výrobě ponožek a punčoch.

Po válce se kromě povinností v oblasti výroby silonu též vrátil na akademickou půdu. V roce 1952 se už jako profesor stal jedním ze tří děkanů samostatné Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). O rok později podal patentovou přihlášku na řídce síťované hydrogely, které se staly základem produkce očních kontaktních čoček.

I přes všechny Wichterleho úspěchy a popularitu se pro svůj „buržoazní původ“ a progresivní metody výuky i vlastní práce potýkal s politickými problémy. Od roku 1948 byl zbaven svého zahraničního pasu a nemohl cestovat a stýkat se se zahraničními vědci. V roce 1958 byl navíc propuštěn z vysoké školy. Vědecký azyl našel Wichterle v Československé akademii věd (ČSAV), kde se stal ředitelem nového Ústavu makromolekulární chemie.

O svém nejznámějším objevu, kontaktních čočkách, uvažoval už od počátku 50. let. Tehdy ho napadlo, že by bylo vhodné použít hydrofilní gel. První pokusy začaly u Wichterleho doma, a to na přístroji sestaveném z dětské stavebnice Merkur. První měkké čočky vytvořil za pomoci své manželky v roce 1961.

V roce 1990 byl zvolen předsedou Československé akademie věd, kde působil až do roku 1993. Od prezidenta Václava Havla dostal Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy a Univerzita Karlova mu udělila titul doctor honoris causa. Konec života strávil ve Stražisku, nedaleko rodného Prostějova. V rámci jeho vědecké práce vzniklo více než 200 publikací, 152 patentů a také nejdůležitější vynález jeho života, který dnes umožňuje milionům lidí běžnou a levnou korekci zraku. Akademie věd České republiky v současnosti uděluje mladým a nadějným vědcům Prémii Otto Wichterleho.

STEJSKALOVÁ, Květa et al. Vědci, vynálezci a podnikatelé v Českých zemích. Svazek třetí, Heyrovský, Dolejšek, Svoboda, Wichterle, Svatý, Holý. Praha: Jonathan Livingston, s.r.o., 2017. 261 stran. ISBN 978-80-7551-046-4.