Pelhřimov

Pelhřimov leží v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině, která je součástí rozsáhlého celku Českomoravské vrchoviny. Oblast je střediskem pěstování brambor. Rozlohou patří k největším městům ČR, jeho součástí je totiž řada okolních vesnic, takže má celkem 27 místních částí. Původní osídlení bylo ve 13. století v místech dnešního Starého Pelhřimova. V roce 1290 bylo založeno opevněné město v dnešní poloze. Rozvoj města, položeného daleko od obchodních stezek, umožnila těžba stříbrné rudy v okolních kopcích. V 15. století se Pelhřimov přidal k husitskému hnutí, narodil se zde táboritský biskup a teolog Mikuláš Biskupec. Po skončení válek se zde konaly zemské sjezdy za účasti krále. V roce 1596 se Pelhřimov stal královským městem. Po požárech v 18. století byla většina zástavby přebudována v barokním stylu. Od 19. století se zde rozvíjí průmysl, k nejznámějším závodům patří kartáčovny Spokar, škrobárny, pivovar Poutník a výrobce zemědělských strojů Agrostroj. Historické jádro je od roku 1969 městskou památkovou rezervací. Přesto však Pelhřimov za komunismu přišel o některé cenné stavby a obraz města výrazně změnila panelová sídliště.

Město však dodnes může nabídnout řadu památek a turistických atrakcí. Patří k nim zejména malebné Masarykovo náměstí s měšťanskými domy s podloubím, gotický kostel sv. Bartoloměje s vyhlídkovou věží, barokní kostel sv. Víta se zvonicí (kostel nyní slouží jako koncertní a výstavní síň), zámek pánů z Říčan, Dolní a Horní brána, renesanční Šrejnarovský dům a dvě unikátní kubistické stavby od proslulého architekta Pavla Janáka – Fárův dům na náměstí a Drechselova vila. Z kulturních institucí zde funguje například Muzeum Vysočiny Pelhřimov (sídlí v zámku pánů z Říčan a provozuje i Domeček Františka Bernarda Vaňka, místního rodáka a církevního spisovatele), oblíbené Muzeum rekordů a kuriozit (jeho část sídlí v Dolní bráně), Malé muzeum Bible, Pelhřimovské peklo, Muzeum strašidel a Síň Lipských, která připomíná zdejší rodáky režiséra Oldřicha Lipského a jeho bratra herce Lubomíra Lipského. Město má i nevelké divadlo a každoročně se zde koná mezinárodní festival Pelhřimov – město rekordů. S pelhřimovskými rekordy a kuriozitami souvisí i komediální film Největší z Čechů a dokument Pološero: Rekordmani všedního dne, které se ve městě natáčely. Jihovýchodně od města se nachází vrch Křemešník, významné poutní místo a výletní cíl s rozhlednou a lyžařským areálem.

KVÁŠOVÁ, Miroslava. Pelhřimov. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 70 s., [80] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-924-6.
KVÁŠOVÁ, Miroslava. Pelhřimov v proměnách. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2009. 173 s. ISBN 978-80-7268-562-2.
MARTÍNEK, Zdeněk a kol. Pelhřimov. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 603 s., [16] s. obr. příl. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN 978-80-7422-289-4.
PELTAN, Václav. Posvátná místa královského města Pelhřimova. 1. vydání. Pelhřimov: Matice Křemešnická, 2017. 354 stran. ISBN 978-80-905719-7-6.