Praha

Praha leží na řece Vltavě. Zárodek Pražského hradu, hlavního mocenského střediska českého státu, vzniká již v 9. století za knížete Bořivoje. Už na počátku 12. století vzkvétá na pravém břehu Vltavy významné město. Ve 14. století se Praha rozvinula díky Karlu IV., který z ní učinil svou císařskou rezidenci, založil zde univerzitu (1348) a velkoryse koncipované Nové Město, čímž se Praha zařadila k největším městům Evropy. Byla také důležitým centrem husitství a reformace. Ve městě žila prakticky od jeho počátku významná židovská komunita. Za císaře Rudolfa II. (1583) sem bylo z Vídně načas přesunuto sídlo římské říše. Rudolfinská Praha se stala významným centrem kultury a umění. Roku 1618 došlo na Pražském hradě k defenestraci, která byla počátkem českého stavovského povstání a třicetileté války. Původně samostatná pražská města (Staré a Nové Město, Malá Strana, Hradčany) byla úředně spojena roku 1784, postupně se připojila i zbývající dvě (Josefov, Vyšehrad) a další města i obce v okolí. V roce 1918 se stává hlavním městem Československé republiky. Za druhé světové války jsou uzavřeny české vysoké školy, na Pankráci a v Kobylisích probíhají popravy českých vlastenců. Roku 1942 zde českoslovenští odbojáři podnikli úspěšný atentát na vysoce postaveného nacistu – říšského protektora Reinharda Heydricha. V roce 1945 byla Praha třikrát bombardována. 5. května propuklo Pražské povstání, během něhož Pražané s pomocí vlasovců své město od nacistů osvobodili. Válka Prahu připravila o významnou židovskou komunitu a poválečný odsun o německojazyčnou menšinu. Roku 1968 probíhaly v Praze střety s okupačními vojsky Varšavské smlouvy, v lednu 1969 se v reakci na to na Václavském náměstí upálil Jan Palach. V listopadu 1989 vypukla v Praze sametová revoluce, která ukončila období komunistické totality. Praha je sídlem většiny nejdůležitějších státních institucí, organizací, firem a řady prestižních vysokých škol včetně starobylé Karlovy univerzity. Je největším turistickým magnetem ČR a patří k nejnavštěvovanějším městům Evropy.

K bezpočtu památkově hodnotných lokalit patří Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí s radnicí a orlojem, Týnský chrám, Klementinum a bývalé židovské ghetto Josefov se Starým židovským hřbitovem a pěti synagogami (z nichž Staronová je nejstarší dochovanou synagogou v Evropě). Dále je to Malá Strana s chrámem sv. Mikuláše, Strahovský klášter, Petřín, Vyšehrad, letohrádek Hvězda, Břevnovský klášter, zámek Troja či Obecní dům. Moderní architekturu reprezentují unikátní stavby kubistické (mj. dům U Černé Matky Boží), funkcionalistické (např. Müllerova vila), ale také ikonický Tančící dům. Od roku 1992 je historické centrum města zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V Praze funguje obrovské množství muzeí, galerií, divadel, koncertních prostor a jiných kulturních institucí. Mezi nejznámější z nich patří Národní muzeum, Národní galerie, Národní technické muzeum, Muzeum hlavního města Prahy a Židovské muzeum, z kulturních scén např. Národní divadlo, Státní opera, Rudolfinum, Dejvické divadlo či Divadlo Járy Cimrmana. Ke známým sportovním klubům patří Sparta a Slavia (kopaná i hokej), Viktoria Žižkov, Bohemians či Dukla (kopaná). Praha je rodištěm či domovem značné části významných osobností spjatých s českými zeměmi.

BEČKOVÁ, Kateřina. Hradčany a Malá Strana. Vyd. 1. Praha: Schola ludus - Pragensia, 2000. 240 s. Zmizelá Praha; sv. 2. ISBN 80-902505-1-3.
BEČKOVÁ, Kateřina. Nové Město. Vyd. 1. Praha: Schola ludus - Pragensia, 1998. 386 s. Zmizelá Praha; sv. 1. ISBN 80-900668-9-5.
BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Staré Město. Vyd. 1. Praha: Schola ludus - Pragensia, 2005. 350 s. Zmizelá Praha; sv. 3. ISBN 80-902505-4-8.
BĚLINA, Pavel et al. Dějiny Prahy. I., Od nejstarších dob do sloučení pražských měst (1784). Vyd. 1. Praha: Paseka, 1997. 488 s. ISBN 80-7185-144-2.
BĚLINA, Pavel et al. Dějiny Prahy. II., Od sloučení pražských měst v roce 1784 do současnosti. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1998. 565 s. ISBN 80-7185-144-2.
BLAŽKOVÁ, Gabriela et al. Příběh Pražského hradu. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2003. 493 s. ISBN 80-86161-72-2.
DUDÁK, Vladislav. Pražský poutník, aneb, Prahou ze všech stran. 5., aktualiz. vyd. Praha: Baset, 2002. 259 s. Poutník. ISBN 80-86223-55-8.
KREJČÍ, Karel. Praha legend a skutečnosti. V Praze: XYZ, 2010. 295 s. ISBN 978-80-7388-455-0.
LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1900-1950. Historické centrum. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2012. 233 s. ISBN 978-80-7432-204-4.
LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1900-1950. II, Levý břeh Vltavy. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 305 s. ISBN 978-80-7432-350-8.
LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1900-1950. III, Pravý břeh Vltavy. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2014. 306 s. ISBN 978-80-7432-503-8.
LUKEŠ, Zdeněk a KRATOCHVÍL, Petr. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1950-2000. IV. Vydání první. V Praze: Paseka, 2015. 251 stran. ISBN 978-80-7432-653-0.
MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. Vyd. 2., dopl. a upr. Praha: Mladá fronta, 1999. 363 s. ISBN 80-204-0789-8.
POCHE, Emanuel a JANÁČEK, Josef. Prahou krok za krokem: uměleckohistorický průvodce městem. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 2001. 533 s. ISBN 80-7185-373-9.
RIPELLINO, Angelo Maria. Magická Praha. Překlad Alena Hartmanová a Bohumír Klípa. Vyd. 3., V Argu 1., opr. Praha: Argo, 2009. 397 s. ISBN 978-80-257-0191-1.