Historicky a kulturně významný hradní komplex, chráněný UNESCO. Svou rozlohou, architektonickou skladbou a stářím patří k nejvýznamnějším hradním areálům v Evropě a jako sídlo prezidenta je důležitým reprezentativním objektem.
Základy Pražského hradu byly položeny již v 9. století, vznik areálu se datuje k roku 885. V době raného středověku sloužil původní areál Hradu jako středobod křesťanské víry a politické moci knížat rodu Přemyslovců. Mocenský význam Pražského hradu z něj již od počátku české státnosti činil symbolické a správní mocenské centrum, na jehož základě vznikalo sídlo českých panovníků s přilehlou městskou zástavbou. Epizodicky se v době vlády Karla IV. a Rudolfa II. Habsburského stal Pražský hrad také centrem císařské moci, čímž jeho význam nabyl evropského rozměru a stal se střediskem tehdejší evropské kultury. Přestože areál Hradu prošel četnými přestavbami, je dodnes spojován zvláště s vysokou kulturou vrcholného středověku. Roku 1344 zde byl položen základní stavební kámen katedrály sv. Víta. Z období vlády jagellonské dynastie pochází monumentální realizace pozdně gotického Vladislavského sálu, který se dnes využívá mj. pro slavnostní udílení nejvyšších státních vyznamenání. Slib zde také skládá nově zvolený prezident.
Za vlády císaře Rudolfa II., který si roku 1583 zvolil Pražský hrad za své sídlo, zažíval komplex dobu svého největšího rozkvětu jako místo, kde Rudolf soustředil své umělecké sbírky. Nedlouho po Rudolfově smrti se však Hrad stal roku 1618 dějištěm tzv. třetí pražské defenestrace, aktu revolty, která stála nejen na počátku českého stavovského povstání, ale také třicetileté války, tehdy nejkrvavějšího evropského konfliktu. Na celkovém kulturním a hospodářském stavu českých zemí se tato válka podepsala zvláště negativně, což se odrazilo i v určitém úpadku Pražského hradu jako kulturního centra. Přestože nadále probíhaly některé rozsáhlé stavební úpravy, sídlem českého panovníka se již znovu nestal, a během vlády Josefa II. sloužil dokonce jako vojenská kasárna. Za své administrativní sídlo si jej ale roku 1918 zvolil prezident Tomáš Garrigue Masaryk, formálním prezidentským sídlem je Pražský hrad dodnes. Je unikátní místem historické paměti, ve kterém se prolíná množství stavebních slohů a vliv kulturních epoch a je chráněn UNESCO jako unikátní mozaika evropské kultury.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.