Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Rotunda sv. Petra a Pavla a hradiště Budeč

Rotunda sv. Petra a Pavla a hradiště Budeč

Předrománský kostel a zbytky přemyslovského hradiště nedaleko severozápadního okraje Prahy a jedno z důležitých mocenských center z doby počátku existence českého státu. Rotunda svatého Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící stavbou na území České republiky.


Pohled na rotundu sv. Petra a Pavla. ČTK/Bejšáková Sandra
Podrobné informace

Hradiště Budeč měl podle pověsti založit mytický kníže Krok, ve skutečnosti je však jeho počátek kladen až do poslední třetiny 9. století. Postupně byly v jeho areálu postaveny dva kostely, knížecí dvorec a větší počet dřevěných obytných a hospodářských staveb. Na počátku vlády Boleslava I. (30. léta 10. století) byla Budeč vypálena a její význam pomalu upadal. Ve druhé polovině 12. století nakonec jako hradiště zcela zanikla.

Z kdysi početných hradištních staveb se do dnešních dnů zachovaly pouze části zemních valů a rotunda sv. Petra a Pavla postavená během vlády knížete Spytihněva I. v letech 894–915. Jedná se v jádru o nejstarší dosud stojící stavbu v České republice. Velkomoravské kostely byly ještě o několik desetiletí starší, dnes se z nich však dochovaly pouze základy, stejně jako z rotund na přemyslovských hradištích v Praze a na Levém Hradci. Ve 12. století byla k rotundě připojena románská hranolová věž a v 16. století byl namísto původní apsidy vybudován pravoúhlý presbytář se sakristií.

Budeč a s ní spojené legendy o starých Přemyslovcích byly v 19. století oblíbeným námětem vlastenecky založených básníků. Například Julius Zeyer jí v rámci cyklu Vyšehrad věnoval báseň Zelený vítěz a do jubilejního sborníku, vydaného k tisíciletému výročí založení rotundy, napsal oslavnou báseň Jaroslav Vrchlický. S oblibou byla vyzdvihována tzv. budečská škola, které měla být podle kronikáře Václava Hájka z Libočan jedním z center české vzdělanosti, kde se měl latinsky učit i sv. Václav. Tuto představu přejal například Bedřich Smetana v opeře Libuše, kde školu spolu s kněžnou navštěvuje i Přemysl Oráč. Podle nejstarších legend a středověkých vyobrazení je ale pravděpodobnější, že se Václav na Budči  pouze vzdělával u místního kněze a představa o slavné škole tak spíše vznikla Hájkovým nepochopením středověkých reálií.

 

 

 

 

 

 

Použité zdroje
BARTLETT, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.

BARTOŠKOVÁ, Andrea. Budeč: významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 182 s. ISBN 978-80-7422-295-5.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.