Divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec, dabér, recitátor, režisér. Jedna z nejoblíbenějších a nejvýraznějších osobností českého divadla a filmu.
*17. 10. 1920 Nový Etynk (dnes Nová Včelnice) – †13. 4. 1994 Praha
Rudolf Hrušínský, vlastním jménem Rudolf Böhm, pocházel z herecké rodiny. Už od dětství se pohyboval kolem divadla a vystupoval s rodiči na jevišti. Studium gymnázia nedokončil a od patnácti let účinkoval v Uranii a dalších pražských divadlech. V letech 1936–1939 navštěvoval v Praze hereckou školu E. F. Buriana a záhy se stal členem avantgardního divadelního souboru D 38. Během své divadelní kariéry byl dlouhodobým členem Městských divadel pražských, kde kromě hraní později také režíroval, Divadla na Vinohradech, činohry Národního divadla a dalších. Nejvíce se ale proslavil díky svým rolím na filmovém plátně, kde debutoval v roce 1937 ve snímku Lízin let do nebe. Do svých 25 let stihl natočit 17 filmů.
Mezi jeho nejslavnější raná filmová díla lze zařadit například Fričovu veselohru Cesta do hlubin študákovy duše (1939), romantické drama Noční motýl režiséra Františka Čápa (1941) nebo komedii Josefa Grusse Hostinec u kamenného stolu (1948). Výrazné charakterní role, díky nimž se zařadil k české herecké elitě, však přišly až později. V roce 1956 zazářil v karikaturně pojaté hlavní roli ve filmové adaptaci Haškova románu Dobrý voják Švejk s pokračováním Poslušně hlásím (1957) či v psychologických snímcích z 60. let, např. Pět hříšníků (1964). K vrcholu Hrušínského kariéry patří pak především groteskní hororové drama Juraje Herze Spalovač mrtvol (1968), kde exceloval v hlavní roli zvráceného zřízence krematoria Kopfrkingla, a slavné filmové adaptace režiséra Jiřího Menzela: romance na motivy Vančurova Rozmarného léta (1967) či hrabalovská tragikomedie Skřivánci na niti (1969).
Po nucené sedmileté herecké přestávce po nástupu normalizace se Hrušínský vrátil v řadě dalších výjimečných, rázovitých rolí. Účinkoval například ve Vláčilově psychologickém dramatu Dým bramborové natě (1976), ve sci-fi komediích Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela (1977) a Tajemství hradu v Karpatech (1981), v bláznivé veselohře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Podskalského Kulový blesk (1978), v poetických snímcích Jiřího Menzela Postřižiny (1981), Slavnosti sněženek (1983) a Vesničko má středisková (1985) či v retrokomedii Jana Svěráka Obecná škola (1991).
Filmografie Rudolfa Hrušínského čítá bezmála 200 titulů. Jako herec byl velmi oceňován a vyhledáván především pro neobvykle široký rozsah výrazu, který dokázal měnit pouhou intonací hlasu. Pro jeho herecké umění je typická i výrazná mimická gestikulace. Uměl zahrát nejrůznější žánry od lehké úsměvné komedie až po velké tragické drama a ztvárnit jakoukoli kladnou i zápornou mužskou roli od lehkovážného hejska přes přemýšlivého studenta či nešťastně zamilovaného mladíka až po lázeňského proutníka nebo bezcitného a zvráceného cynika.
Rudolf Hrušínský byl velmi populární osobností české kultury nejen pro své herecké umění, ale také kvůli svým morálním postojům. Po převratu v roce 1989 byl zvolen do funkce poslance za Občanské fórum, kterou vykonával v letech 1990–1992. Hrušínský je spoluautorem vzpomínkové knihy rozhovorů Muž, který trvá na svém (1992) a autobiografické Kroniky rodu Hrušínských (1994). Jeho synové Rudolf Hrušínský mladší a Jan Hrušínský i vnoučata Rudolf Hrušínský nejmladší a Kristýna Hrušínská jsou rovněž herci.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.