Socha Jana Žižky na Vítkově

14. 7. 1950 (slavnostní odhalení)

 

Proces vzniku sochy Jana Žižky na Vítkově byl velmi zdlouhavý. Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na místě vítězné bitvy husitů proti křižákům v roce 1420 byl založen již v roce 1882. Socha se měla stát hlavním bodem plánovaného národního památníku demonstrujícího českou odvahu a hrdost. První soutěž byla vyhlášena roku 1914. Poté následovaly dvě další v letech 1923 a 1927. Všechny dopadly neuspokojivě a bezradná komise se rozhodla obrátit na sochaře starší generace. Byli osloveni Ladislav Šaloun, Jan Mařatka a Bohumil Kafka. Roku 1931 vybrali porotci Kafkův návrh monumentální sochy provedený v klasickém stylu. Sochař usiloval o historickou věrnost návrhu, v souvislosti s tím proběhly četné konzultace s odborníky, historiky a hippology, a rovněž polemiky ohledně pojetí podoby historického vojevůdce. Sádrový model byl představen v listopadu 1941. Teprve v roce 1950 došlo k odlití samotné sochy, slavnostně odhalené 14. července téhož roku, v den 530. výročí bitvy na Vítkově.

Socha odlitá z bronzu váží 16,5 t, měří 9 m na výšku a 9,6 m na délku. Je sestavena ze 120 částí, které jsou spojeny pomocí 5 000 šroubů. Stojí na podstavci, na jehož přední straně se nacházel rozměrný československý státní znak od sochaře Otakara Španiela. V roce 1962 byl tento znak nahrazen znakem ČSSR, avšak po 35 letech jej vystřídala kopie původního znaku vyhotovená Vladimírem Opplem a Martinem Ceplechou. Pod pomníkem spočívají symbolicky ostatky neznámých československých vojínů padlých v bitvě na Dukle a u Zborova.

Jezdecká socha Jana Žižky představuje dominantní část národního památníku zbudovaného ve funkcionalistickém stylu. Komplex navrhl Jan Zázvorka, jeho základy byly položeny v letech 1929–1933. K definitivnímu dokončení došlo až během období 1946–1949. Za sochou se nachází monumentální vstupní brána památníku od Josefa Malejovského, kterou zdobí reliéfy s vyobrazením mimo jiné výjevů z husitské doby. Původně šlo o památník československých legionářů a odboje z doby první světové války. Z ideologických důvodů byla přistavěna Síň Rudé armády a budova pak sloužila jako pohřebiště Klementa Gottwalda a dalších prominentních představitelů komunistické strany. Dnes se v památníku nachází stálá expozice Národního muzea Křižovatky české a československé státnosti.

KAFKA, Bohumil a PROCHÁZKA, Václav. Bohumil Kafka: 1878-1942: životní dílo: Jízdárna Pražského hradu, duben - květen 1962. [Praha]: Svaz československých výtvarných umělců, [1962]. 26 stran, 16 stran obrazových příloh.
KAFKA, Bohumil a WITTLICH, Petr. Bohumil Kafka: (1878-1942): příběh sochaře. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014. 291 s. ISBN 978-80-246-2614-7.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.