Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Stalinův pomník v Praze

Stalinův pomník v Praze

Impozantní skupinové sousoší, ve své době největší v celé Evropě, ironicky pojmenovávané „Fronta na maso“. V 50. letech 20. století bylo umístěno v Praze na Letné na počest komunistického vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina.


ČTK/Beran Evžen.
Podrobné informace

1. 5. 1955 (slavnostní odhalení) – 1962 (stržení)

 

Stalinův pomník byl vybudován v době, kdy se osobnost Josifa Vissarionoviče Stalina těšila vrcholnému kultu osobnosti. Základní kámen sousoší byl položen v prosinci 1949, hotové dílo bylo odhaleno až po Stalinově smrti. Autorem pomníku byl sochař Otakar Švec. Architekti Jiří a Vlasta Štursovi zajistili podstavec a celkové umístění pomníku. Stejní umělci ještě před válkou připravovali návrh pomníku Tomáše Garrigua Masaryka, jenž měl být instalován na stejném místě. Pomník Stalina se nacházel nad letenským vyústěním Čechova mostu. Sousoší bylo koncipováno jako řada postav stojících za sebou v čele s Josifem Stalinem. Z levé strany pomníku byli zobrazeni sovětští a z pravé českoslovenští pracující. Zepředu na podstavci bylo vytesáno „Svému osvoboditeli – československý lid“. Pomník z 235 žlutobílých opracovaných žulových kvádrů byl 15,5 m vysoký, 12 m široký a 22 m dlouhý a byl umístěn na velké železobetonové konstrukci. Vytvoření pomníku si vyžádalo 17 000 t materiálu. Do základů bylo zabudováno 23 kamenů z různých historicky významných míst Československa.

Brzy po odhalení pomníku a po začínající kritice kultu Stalinovy osobnosti se českoslovenští komunisté rozhodli pomník odstranit. V roce 1962, po pouhých sedmi letech existence, tak došlo k demolici monumentu. Poté bylo uspořádáno několik soutěží a předložena řada návrhů na vytvoření nového památníku. K realizaci žádného z nich však kvůli poškození základů monumentu nedošlo. V podzemních prostorách podstavce koncem 80. let krátkou dobu fungoval rockový klub a vysílala první soukromá rozhlasová stanice. V roce 1991 zde byl umístěn pohyblivý metronom od sochaře Vratislava Karla Nováka. Jeden jediný den, 1. 5. 2014, zde byly pořádány komentované prohlídky podzemních prostor, kde bylo možno prohlédnout si fragmenty monumentální stavby a výstavu o historických událostech spojených s pomníkem. Ideje a návrhy lepšího využití místa bývalého pomníku stále přetrvávají, žádný z nich (restaurace, oceanárium nebo pomník zakladatelů Sokola) se zatím nedočkal své realizace.

Použité zdroje
CAINER, Rudla. Žulový Stalin: osudy pomníku a jeho autora. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2008. 277 s. ISBN 978-80-86078-86-1.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.