Štědrovečerní večeře

Štědrovečerní tabule byla vyjádřením hojnosti, proto měla vždy více chodů (tradičně devět) a na stůl se nastrojilo všechno, co předchozí rok přinesl. Štědrovečerní hostinou vrcholil adventní půst. Ve staročeské kuchyni se začínalo tím, co mělo nějakou rituální funkci, např. symbolickým kouskem chleba, oplatkou s medem a česnekem, která měla mít ochrannou moc. Polévka se servírovala luštěninová nebo houbová. Hlavním chodem byl vánoční kuba, tedy zapečený nákyp z krup a hub s cibulí a česnekem. Pokračovalo se tradiční kaší z prosa, krup nebo hrachu. Jako sladký chod se jedlo sušené ovoce, ořechy a vánočka, upečená zvlášť pro každého člena rodiny. Krajově se přidávaly typické speciality (chodské koláče, valašské frgály, vdolky apod.).

Teprve v druhé polovině 19. stol.  se na vánočním stole objevily ryby, které nebyly z hlediska církevní pravidel považovány za maso. Podával se především kapr, který se v českých rybnících postupně začal pěstovat i uměle, což snížilo jeho cenu a rybí maso přestalo být luxusní pochoutkou. Nejdříve se připravoval „na černo“, což je recept zavedený z rakouské kuchyně Magdalénou Dobromilou Rettigovou (se sušeným ovocem nebo povidly, ořechy, vínem a kořenovou zeleninou). Typickým štědrovečerním pokrmem se však kapr stal až počátkem 20. století. Dnes je tradičním receptem smažený kapr obalený v mouce, vejcích a ve strouhance. K němu se jako příloha podává stálice moderní české kuchyně – bramborový salát s mnoha přísadami, zpravidla kořenovou zeleninou, cibulí, kyselými okurkami, zeleným hráškem, vařenými vejci a především s majonézou. Spolu s kaprem se typickou štědrovečerní polévkou stala rybí polévka. Štědrovečerní tabule nevyžaduje žádné zvláštní nápoje, pije se víno nebo pivo, specialitou je snad jen tradiční doma vyráběný vaječný koňak. Jinak je tomu co do zvláštnosti pokrmů součástí štědrovečerního hodování je bohatá nabídka vánočního cukroví, na stůl přichází též vánočka a již tradičně i jablečný závin, ovoce a ořechy.

Vzhledem k tomu, že konzumace ryb se v české kuchyni výrazně prosazuje až v poslední době a štědrovečerní kapr je pro mnohé Čechy jedinou rybou na jídelníčku, prodávají se před Vánoci živí kapři z kádí přímo na ulicích. Ačkoli je tato praxe podrobena kritice, přetrvává, dokonce se zdá, že se vrací zvyk zakoupené ryby usmrcovat až v domácnosti. Jiným moderním zvykem je naopak kapry vrátit do řek či rybníků, což ale také není z hlediska ochránců přírody vhodné.

PASTÝŘÍKOVÁ, Jitka. Vánoce: historie, zvyky, tradice. 1. vydání. Praha: Fragment, 2018. 117 stran. ISBN 978-80-253-3899-5.