Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Václav Prachner

Václav Prachner

Významný klasicistní sochař a řezbář, činný především jako autor náhrobků a monumentální plastiky, reflektující neoklasicistní estetiku.


Autor: Josef Mirovský.
Podrobné informace

*17./19. 9. 1784 Praha – 3. 4. 1832 Praha

 

Václav Prachner pocházel z pražské sochařské rodiny Prachnerů. Jeho otec Petr Prachner, strýc Valentin a dědeček Richard Jiří byli sochaři. Ve druhé generaci Prachnerů byli také významní stavitelé a architekti, strýcové Antonín a Jan Josef Prachnerovi. V Praze rodina provozovala sochařskou dílnu, v níž získalo svou zkušenost několik pokolení umělců; Václav Prachner patří do třetí generace tohoto klanu. Již v době nabývání zkušeností v dílně začal pracovat na kolektivních zakázkách. Na pražské Akademii výtvarných umění (AVU) studoval v letech 1801–1804 též kresbu, a to u významného malíře Josefa Berglera ml., s nímž později často spolupracoval.

Prachnerova tvorba přinesla do českého sochařství antické motivy a rozšířila českou pobarokní plastiku o monumentální umělecká díla. Nejčastěji sochař pracoval s pískovcem – nejběžnějším materiálem používaným v Čechách. Byl také formířem a vytvářel četné návrhy litinových plastik. K jeho vrcholným dílům patří především náhrobní skulptury, zejména monumentální litinový náhrobek pro biskupa Lva Thuna-Hohensteina (1831) na Malostranském hřbitově v Praze-Košířích nebo symbolický náhrobek pro hraběnku z Unwerthu (1817) v Pohledu u Havlíčkova Brodu, dále náhrobek Romedia Tomáška (1815) na Olšanských hřbitovech v Praze a náhrobek hraběnky Cavriani v Dolním Slivně. Jeho nejznámějším dílem je Alegorie Vltavy, neoficiálně zvaná Clamovic Terezka z roku 1812, umístěná nad kašnou v nice Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí v Praze. Dnes je na tomto místě k vidění její kopie. Originály sochařových plastik se nacházejí v Galerii hlavního města Prahy a také v Lapidáriu Národního muzea v Praze. Svou výjimečnou novátorskou prací Prachner ovlivnil následující generace českých sochařů včetně Josefa Václava Myslbeka.

Použité zdroje
BLAŽÍČEK, Oldřich J. Umění baroku v Čechách. 1. vyd. Praha: Obelisk, 1971. 193 s.
BLAŽÍČEK, Oldřich J. Sochařství baroku v Čechách: Plastika 17. a 18. věku. 1. vydání. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. 682 stran. České dějiny; svazek 26.
HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
KOSTKA, Jiří. Václav Prachner a klasicismus v Čechách. V Praze: [s.n.], 1950. 89 s.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.