Vila Tugendhat

dokončení 1930

 

Vila Tugendhat se nachází v brněnské čtvrti Černá Pole. Německý architekt Ludwig Mies van der Rohe byl vyzván rodinou Tugendhatových, aby na rozlehlém pozemku na jihozápadním svahu s výhledem na panorama města vypracoval návrh na výstavbu vily pro mladou rodinu. Realizaci stavby financoval otec Grety Tugendhatové Alfred Lӧw-Beer, významný podnikatel v oboru textilního průmyslu. Manželé Tugendhatovi bydleli ve vile do roku 1938, poté museli kvůli svému židovskému původu emigrovat. Koncem války byla vila značně poškozena, po válce sloužila jako rehabilitační středisko blízké dětské nemocnice. Vila byla v 80. letech 20. století a následně mezi lety 2010–2012 podrobena rekonstrukci. Od roku 1969 je kulturní památkou a od roku 2001 je objekt na seznamu světového dědictví UNESCO. Vila Tugendhat se shodou okolností stala historickým místem oficiálního rozdělení Československé republiky, neboť se zde v roce 1992 sešli předsedové české a slovenské vlády a uzavřeli dohodu o rozdělení společného státu.

Funkcionalisticky pojatá stavba položila základy moderních tendencí v bydlení. Jedná se o třípodlažní budovu, která se nachází na svahu a ze strany ulice vypadá jako přízemní. Horní patro disponuje ložnicí, dětskými pokoji, sociálním zařízením a terasou. Prostřední patro představuje reprezentativní část domu s pracovní místností, jídelnou a obytným prostorem. V suterénu jsou technické místnosti (prádelna, kotelna aj.). Hlavní obytná část vily je propojena s vedlejším traktem, určeným pro bydlení personálu. Při výstavbě byly použity moderní technologie (topení a klimatizace) a vzácné materiály (např. onyxová a ebenová stěna). Interiér a nábytek, v současnosti vysoce hodnocený, je též dílem autora návrhu budovy. Pozoruhodná je architektova práce s propojením obytné a zahradní zóny, např. v podobě zimní zahrady nebo proslulé prosklené stěny hlavního obytného prostoru. Novátorské bylo také využití velkých stahovacích oken v prosklené stěně a neskrývané ocelové konstrukce v rámci obytného domu, které vytvářejí dojem plynoucího nepřerušovaného obytného prostoru. Dům je dnes v péči Muzea města Brna a na základě předchozí rezervace je možné ho navštívit.

ČERNÁ, Iveta, ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar a AMBROZ, Vladimír. Mies v Brně: vila Tugendhat. Brno: Muzeum města Brna, 2012. 287 s. Edice publikací SDC-VT; 1. ISBN 978-80-86549-22-4.
KUDĚLKA, Zdeněk. Vila Tugendhat. Vyd. 1. [Brno]: FOTEP, 2001. 74 s., [4] s. obr. příl. ISBN 80-902921-0-0.
SAPÁK, Jan. Ludwig Mies van der Rohe - Tugendhat: dům na rozhraní dějin. 1. vyd. Brno: K-public, 2013. 230 s. ISBN 978-80-87028-11-7.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
https://www.archiweb.cz/b/kostel-svateho-vaclava
https://www.tugendhat.eu/cz/