Divadelní a filmový herec, komik, mim, imitátor, zpěvák, spisovatel, divadelní ředitel, podnikatel a sportovec, známý i v zahraničí. Jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších českých prvorepublikových herců, přezdívaný také „král komiků“.
*9. 4. 1891 Liberec – †31. 1. 1962 Praha
Vlasta Burian, původním jménem Josef Vlastimil Burian, nedokončil střední obchodní školu na pražském Žižkově a již během školní docházky se začal živit jako komik, imitátor a zpěvák. Svou kariéru začínal v předměstských kabaretech, z nichž se postupně přesunul na významné pražské kabaretní scény jako Montmartre nebo Rokoko, kde působil v letech 1910–1923. Zároveň vystupoval také v různých operetních sborech. První roli v činohře Národního divadla dostal roku 1924 a rok nato založil své vlastní Divadlo Vlasty Buriana, v němž také sám účinkoval. Nejvíce ho ale proslavilo jeho působení ve filmu. V letech 1923–1956 natočil celkem 40 filmů, z nichž první čtyři byly němé. Po druhé světové válce čelil nařčení z kolaborace s nacisty a ačkoli mu nikdy nebyla dokázána, byl roku 1947 odsouzen k vysoké pokutě, tříměsíčnímu vězení a pětiletému zákazu vystupování, čímž byla doživotně poznamenána jeho kariéra i duševní stav. V letech 1950–1953 měl angažmá ve Státním divadle v Karlíně, odkud však byl donucen odejít. Poté se živil jako estrádní herec a jezdil na dlouhé a náročné výjezdy, které vážně podlomily jeho zdraví. Soud ho rehabilitoval až posmrtně po znovuotevření jeho případu roku 1994.
K nejoblíbenějším filmům, v nichž Burian účinkoval, patří zejména komedie režisérů Karla Lamače a Martina Friče, jako jsou C. a k. polní maršálek (1930), To neznáte Hadimršku (1931), Anton Špelec, ostrostřelec (1932), Tři vejce do skla (1937), Ducháček to zařídí (1938), U pokladny stál… (1939), Přednosta stanice (1941) a další. Zvláštního ocenění se mu dostalo také za výjimečně vážný herecký výkon ve filmovém zpracování Gogolova Revizora (1933) nebo pozdější účinkování ve filmové pohádce Byl jednou jeden král… (1954) po boku Jana Wericha.
Vlasta Burian byl výrazná, excentrická osobnost, bavič a komik s osobitou klaunskou dikcí. Mezi divadelním i filmovým publikem byl velice oblíbený pro své komediální, tragikomické a groteskní výstupy, v nichž střídal laskavý i černý humor a parodoval různé společenské nešvary. Obzvláště rád vystupoval v uniformě a nejčastěji ztvárňoval svérázné a trochu podivínské staré mládence či úředníky, kteří byli vyváděni z míry sličnými mladými dámami. Ve filmu hrál často dvoj- i trojrole a na situačním humoru a záměnách postav dokázal vystavět neustále gradující komičnost. Proslavil se také svými pěveckými schopnostmi a jako imitátor s rozsáhlou škálou mimických výrazů i smyslem pro detail a schopností pohotové konverzační improvizace. Kromě ojedinělé kombinace hereckého, pohybového a hudebního nadání přispěly k jeho úspěchu i rozsáhlé jazykové znalosti. Burian hovořil plynně německy a pět filmů natočil ve dvou jazykových verzích, což mu přineslo věhlas i v německy mluvících zemích.
Kromě herectví se Vlasta Burian po celý život nadšeně věnoval také sportu. Aktivně hrál fotbal, tenis a hokej a v letech 1916–1926 byl brankářem prvoligového fotbalového mužstva AC Sparta. O jeho osudech vypráví životopisný dokument Sesazený král (2007), o jeho hereckém díle byly natočeny filmy Kolotoč humoru (1953), Vlasta Burian (1958) a Král komiků (1963), později také krátkometrážní Portrét krále komiků (1987), který shrnuje jeho divadelní působení.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
