Zdeněk Lev z Rožmitálu

^*kolem 1470 – ^†14. 7. 1535 Blatná

Zdeněk Lev z Rožmitálu byl synem Jaroslava Lva z Rožmitálu, švagra krále Jiřího z Poděbrad, a Elišky z Kolowrat. Jeho politická kariéra započala v roce 1498, kdy získal úřad karlštejnského purkrabího. V roce 1504 se stal nejvyšším zemským sudím a o čtyři roky později byl jmenován do funkce nejvyššího purkrabího pražského, který byl v této době nejvýznamnějším zemským úředníkem království. Z této pozice předsedal zemskému sněmu, zemskému soudu a velel zároveň zemské hotovosti, stavovskému vojsku svolávanému k obraně země. Na příštích patnáct let se tak stal faktickým vládcem země, neboť slabý král Vladislav II. Jagellonský, pobývající většinu času v uherském Budíně, nedokázal jeho moc výrazněji omezit. Kolem Zdeňka Lva z Rožmitálu se soustředila početná skupina šlechtické oligarchie, která dovedně využívala správy země k vlastnímu obohacení a k boji se soupeřícími frakcemi. 

Oslabenou královskou autoritu v zemi se pokusil obnovit až syn Vladislava Jagellonského Ludvík. Při své jediné návštěvě Čech v roce 1523 proto donutil Zdeňka Lva z Rožmitálu a další významné šlechtice, aby se vzdali svých úřadů, během následujících dvou let byl však donucen dosadit je zpět. Po Ludvíkově smrti roku 1526 se Zdeněk Lev z Rožmitálu výrazně zasloužil o zvolení Ferdinanda I. Habsburského českým králem, ten však postupně jeho vliv omezil a v roce 1530 ho donutil k rezignaci.

Zdeněk Lev z Rožmitálu byl typickým představitelem české šlechty na přelomu středověku a novověku. Jako člověk, který dlouhá léta fakticky řídil chod země, ztotožňoval zájem svého stavu se zájmy státu a neváhal postavení českých pánů tvrdě prosazovat jak proti panovníkovi, tak proti městům. Středobodem jeho zájmu bylo zastávání nejvyšších zemských úřadů, se kterým souvisela prestiž, a to bez ohledu na to, jak vysoké byly finanční nároky. Potřeba okázalé reprezentace se projevovala především v jeho nákladném životním stylu nebo při náročných přestavbách jeho rodových rezidencí v Rožmitále a v Blatné. Obrovské částky vynaložené na reprezentaci a nikdy nesplacené půjčky českým králům však kdysi mocného aristokrata na konci života finančně zcela vyčerpaly a donutily ho velkou část majetku prodat. Svým potomkům i tak zanechal astronomické dluhy, které nebylo v jejich silách splatit. Po jeho smrti rod pánů z Rožmitálu ztratil většinu svého majetku i moci a dřívějšího postavení již nikdy nedosáhl.

KOTLÁROVÁ, Simona. Páni z Rožmitálu. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2008. 240 s., viii s. barev. obr. příl. Šlechta zemí České koruny; sv. 6. ISBN 978-80-86829-37-1.