Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Zlatá brána

Zlatá brána

Dětská skupinová pohybová hra s říkankou, jejíž text se také používá jako rozpočítadlo.


Autor: Josef Mirovský
Podrobné informace

Zlatá brána patří k nejrozšířenějším českým dětským hrám. Připomíná církevní reálie, spojené se vstupem lidské duše do nebeského království a s principem souboje dobra a zla, jež se o duši přetahují. Hra se hodí zvláště pro větší skupiny hráčů, nejméně však musí být čtyři. Dva hráči se vezmou za ruce a zvednou je do výšky, čímž utvoří bránu. Předem se domluví na poznávacím znamení, nejčastěji jeden z nich představuje nebe a druhý peklo (také anděla a čerta, případně zlato a stříbro). Počáteční domluva může být tajná. Ostatní hráči utvoří řetěz a procházejí branou, zatímco dvojice tvořící bránu odříkává nebo zpívá:

 

„Zlatá brána otevřená,

zlatým klíčem odemčená.

Kdo do ní vejde, hlava mu sejde. (Nebo: „tomu hlava sejde.“)

ať je to ten nebo ten,

praštíme ho koštětem!“ (Nebo: „ten musí jít z kola ven!“)

 

Když zazní poslední slabika posledního verše, dvojice tvořící zlatou bránu spustí prudce ruce dolů, a tím bránu uzavře. Hráč, který v bráně zůstane uvězněn, se následně musí připojit k některému z hráčů tvořících bránu. Stranu si vybere na základě otázky: „Do nebíčka, nebo do peklíčka?“ Když si například vybere „do nebíčka“, zůstane v bráně vedle hráče, který představuje „nebe“. Hra poté pokračuje dál. Řetěz se s každým dalším kolem zkracuje, až v něm nakonec zůstanou pouze dva hráči. Tito hráči poté utvoří novou bránu a hra se může hrát nanovo od začátku. Jinou možností pokračování hry je rozdělení všech hráčů do dvou skupin po obou stranách brány, které se v závěru hry přetahují. Tato hra se hraje v řadě dalších variací. K běžným patří také probíhání pod bránou ve dvojicích, přičemž na konci brány se dvojice postaví, zvedne spojené ruce a rovněž utvoří bránu. Tím se brána neustále posouvá. Na poslední slabiku rozpočítadla spustí ruce dolů ta dvojice, která zrovna tvoří bránu.

Říkanka „zlatá brána“ se často používá také jen jako rozpočítadlo, při němž vypadává z kola ten hráč, u nějž se zastaví při poslední slabice posledního verše.

Použité zdroje
ČERMÁK, František. Slovník české frazeologie a idiomatiky. 4, Výrazy větné. 1. vyd. Praha: Leda, 2009. 1267 s. ISBN 978-80-7335-215-8.
ZAPLETAL, Miloš. Špalíček her: pro čtenáře od 12 let. 1. vyd. Praha: Albatros, 1988. 357 s.
ZAPLETAL, Miloš. Velká encyklopedie her. 4, Hry ve městě a na vsi. Vyd. 2., v nakl. Leprez 1. Praha: Leprez, 1998. 573 s. ISBN 80-86061-13-2.
Zlatá brána. In: Hranostaj.cz [online] [cit. 11. 1. 2020]. Dostupné z: http://www.hranostaj.cz/hra1153
Zlatá brána. In: Lexikonher.cz [online] [cit. 11. 1. 2020]. Dostupné z: https://www.lexikonher.cz/hry-pro-deti/zlata-brana
Zlatá brána. In: Zlaté pohádky [online] [cit. 11. 1. 2020]. © 2020 Zlaté pohádky. Dostupné z: https://zlatepohadky.cz/pisnicky/zlata-brana/

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.