Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Aero L-39 Albatros

Aero L-39 Albatros

Cvičný proudový letoun vyráběný firmou Aero Vodochody v letech 1971–1996. I po téměř 50 letech od uvedení do služby je nejrozšířenějším cvičným proudovým letadlem na světě a symbolem úspěchu československého leteckého inženýrství.


Aero L-39 Albatros. ČTK/Kouba Jan.
Podrobné informace

Aero L-39 Albatros se coby nástupce úspěšného letounu L-29 Delfín stal v 70. letech 20. století standardním cvičným strojem států Varšavské smlouvy. Práce na jeho vývoji začaly již v roce 1963, tedy v době, kdy první sériové Delfíny vstupovaly do služby. Prototyp vzlétl poprvé 4. listopadu 1968, k zahájení sériové výroby došlo o tři roky později. Kromě základní a nejpočetnější cvičné verze L-39C brzy vznikla i lehká bojová verze L-39ZO určená pro zahraniční zákazníky, od roku 1980 následovaná vylepšeným strojem L-39ZA. Do ukončení výroby v roce 1996 bylo dodáno přibližně 2 900 kusů.

Aero L-39 je celokovový dvoumístný dolnoplošník poloskořepinové konstrukce určený pro základní, pokračovací i bojový výcvik. K pohonu slouží sovětský dvouproudový motor Ivčenko AI-25TL o maximálním tahu přibližně 16,85 kN, který letounu umožňuje vyvinout rychlost až 750 km/h. Na dvojici podkřídelních závěsníků může být umístěna lehká výzbroj (rakety, pumy, protiletecké střely) až o váze 284 kg, verze ZO a ZA jsou vybaveny čtveřicí závěsníků a unesou až 1 000 kg výzbroje. Verze ZA má navíc k dispozici letecký dvouhlavňový kanon GŠ-23 umístěný pod trupem.

Stejně jako Delfíny, byly i Albatrosy brzy po svém uvedení dodány do všech států Varšavské smlouvy s výjimkou Polska a v průběhu 80. let se staly vůbec nejrozšířenějším cvičným proudovým letadlem na světě. Zúčastnily se také ozbrojených konfliktů v Libyi, Čečensku, Náhorním Karabachu a v syrské občanské válce na straně režimu Bašára Asada. Dodnes se nacházejí ve výzbroji desítek států včetně České republiky, která k roku 2019 užívala tři L-39ZA. Kariéra vyřazených strojů navíc často pokračuje v rukou soukromých majitelů (včetně několika akrobatických skupin), u nichž se těší velké oblibě; jde totiž o jediné cvičné bojové letouny druhé generace dostupné pro civilní trh. Jenom  v USA bylo v roce 2012 registrováno 255 „civilních“ L-39.

Úspěšná konstrukce Albatrosu posloužila jako základ celé řady dalších letadel. V polovině 80. let Aero vyvinulo vylepšenou verzi L-59 Super Albatros (varianta pro Československo měla označení L-39MS) se silnějším motorem a silnější konstrukcí. V 90. letech pak následoval lehký bitevník L-159 ALCA určený již k přímé letecké podpoře pozemních jednotek. V roce 2014 Aero představilo program L-39NG, který nabízí jak modernizaci původního Albatrosu novou avionikou, tak zcela novou výrazně upravenou verzi stroje, která je již zčásti vyrobena z kompozitních materiálů.

Použité zdroje
https://web.archive.org/web/20080227043838/http://www.aero.cz/65/download/AERO_L-39.pdf
KUČERA, Pavel. L-39 Albatros: technický vývoj, verze, výroba Aero Vodochody. Bučovice: Jakab Publishing, 2017. 34 stran. Aero, 30. ISBN 978-80-87350-50-8.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.