Antal Stašek

^*22. 7. 1843 Stanový – ^†9. 10. 1931 Dolní Krč (dnešní Praha)

Antal Stašek (vl. jménem Antonín Zeman) si zvolil pseudonym jako kombinaci vzpomínky na lásku k maďarské dívce a zdrobněliny polského jména Stanislav. V letech 1853–1859 navštěvoval gymnázium v Jičíně, ještě před ukončením studia začal podporovat polské národní hnutí a odešel do Krakova, kde roku 1861 maturoval. Po návratu studoval pražskou právnickou fakultu, zároveň krátce působil v redakcích Národních listů a večerníku Pozor. Práva dostudoval až v Krakově roku 1866. Po prvních literárních úspěších zanechal dočasně právnické kariéry a roku 1874 odjel do Ruska jako soukromý vychovatel. Po návratu znovu působil jako koncipient, posléze otevřel v Semilech vlastní advokátní kancelář. Začal se angažovat politicky a zájem o politiku ho neopustil ani ve stáří. I přes své sympatie k Masarykovi přijal kandidaturu do zemského sněmu za města Nová Paka, Lomnice nad Popelkou a Sobotka jako zástupce staročeské strany. Roku 1890 ji opustil a připojil se až do své rezignace roku 1915 ke straně mladočeské. Roku 1913 se přestěhoval do vily v Krči, kde později bydlel se svým synem Ivanem Olbrachtem a jeho družkou. Byl mezi prvními, kdo roku 1917 podepsali Manifest českých spisovatelů proti postupu českých zástupců ve vídeňské říšské radě. Dva roky nato byl zvolen za národní demokracii členem revolučního Národního shromáždění. Po smrti byla jeho urna umístěna v Semilech, odtud však zmizela a nebyla dosud nalezena.

Jako autor věnoval velkou pozornost jazykové stránce své tvorby, používal nářeční výrazy a nová vydání starších děl přizpůsoboval aktuálnímu vývoji jazyka. Začínal jako básník, v jehož tvorbě převažovalo téma poníženého národa. Do prvního období jeho tvorby patří i humoristická skladba Z krčmy horské (1866). Tuto etapu završuje romantický román Nedokončený obraz (1878). Následující Staškova díla se soustřeďují především na sociální problémy (V temných vírech, /1900/; Na rozhraní, /1908/). V popředí zde stojí člověk v hrozivých životních podmínkách. V povídkovém cyklu Otřelá kolečka (1912) se věnuje konfliktům v rodinném prostředí – především otázce vztahu mezi mužem a ženou. Ve svém posledním tvůrčím období se přimkl k myšlenkám komunismu, jež se projevují také v románu O ševci Matoušovi a jeho přátelích (1923), v němž vychází ze své rané črty Švec Matouš (1876), otištěné v časopisu Lumír. Antal Stašek se příležitostně věnoval též překladům z francouzštiny, polštiny a němčiny.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3.