Studium hmotné kultury skupiny, jež na české území začala pronikat zejména od 6. století a ke které se současný český národ hlásí jako ke svému etnickému základu.
Předpokládá se, že Slované začali na území České republiky masivněji pronikat v průběhu 6. století n. l. v souvislosti s avarskými výboji na Balkán, do Panonie a centrální Evropy. Nejstarší archeologické nálezy, které lze se Slovany bez jakýchkoli pochybností spojit, pochází ze druhé poloviny 6. stol. Za nejstarší hmotné doklady přítomnosti Slovanů na českém území jsou považovány archeologické nálezy s keramikou tzv. pražského typu (cca polovina 6. až počátek 7. století n. l.). Charakteristická pro ně byla neopevněná sídliště v úrodných oblastech, většinou v blízkosti vodních toků, a žárové hroby s chudou výbavou. Hospodářství raných Slovanů bylo založeno na zemědělství a chovu zvířat.
Časně slovanská obydlí byly jednoprostorové dřevěné stavby se sedlovou střechou, buď částečně zahloubené (zemnice, polozemnice), nebo povrchové. Ohniště (otevřené nebo pec) bývalo umístěno v rohu stavby či při středu jedné stěny. Obilí se uchovávalo v jednoduchých jamách. Keramika byla ručně vyráběná, obvykle byla nezdobená nebo opatřená jednoduchou výzdobou.
Podle písemné zmínky franského kronikáře Fredegara došlo v počátku 7. století (zřejmě roku 610) k povstání Slovanů proti Avarům, v jejichž područí žili. Bylo vedeno franským kupcem Sámem, kterého tentýž kronikář následně uvádí jako představitele velkého kmenového uskupení Slovanů, tzv. Sámovy říše. V líčení vojenského konfliktu mezi Sámovou říší a Franskou říší v roce 631 či 632 u slovanského hradiště Wogastisburgu je také poprvé u západních Slovanů zmíněna existence hradišť, ale archeologické doklady o jejich budování na území České republiky máme až z konce 7. a z průběhu 8. století (starší doba hradištní). Poloha Wogastisburgu nebyla dosud s jistotou určena (posledním žhavým kandidátem je hradiště Rubín u Podbořan). Po Sámově smrti (někdy kolem roku 658) se jeho říše patrně rozpadla.
Archeologické výzkumy prvních slovanských hradišť dokládají poměrně lehká a jednoduchá opevnění, kde jsou příkopy kombinovány s dřevěnými kůlovými hradbami. Tato opevnění se zřejmě stávala centrem slovanských elit. Získané nálezy naznačují čilé styky s avarským státním útvarem – kaganátem.
Mezi nejvýznamnější lokality časně slovanského období na českém území patří např. Roztoky u Prahy, Březno u Loun, Mutěnice, Přítluky, Tismice, Kouřim aj.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
