Berounka

Řeka Berounka je nejdelším levostranným přítokem Vltavy. Vzniká v centru města Plzeň, kde se spojují řeky Radbuza a Mže. Berounka je geologicky velmi stará řeka. V období třetihor byla zřejmě největší řekou na tehdejším území západních Čech. Samotná Berounka je dlouhá kolem 140 kilometrů. Svoji pouť končí ve Vltavě, do které se vlévá v Praze, konkrétně v její katastrální části Lahovice. Od svého vzniku v Plzni protéká přes Plzeňskou kotlinu chráněným územím, které je nazváno přírodní park Horní Berounka. Dále pouť řeky pokračuje Křivoklátskou vrchovinou a kolem města Beroun. Zde se nachází pro turisty atraktivní vodácká naučná stezka Berounka, vedoucí přes chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko a také částečně i přes Český kras. Část toku Berounky v oblasti Českého krasu teče v blízkosti hradu Karlštejn. Asi půl kilometru od jejího splynutí s Vltavou je na břehu vybudován Radotínský přístav pro přepravu štěrkopísku, postavený v roce 1983.

Původně se celý tok Berounky nazýval Mže. V Kosmově Kronice najdeme pro tuto řeku názvy jako Misa, Msa nebo Mse. Dnes tento název nese jenom jedna z řek, které Berounku svým soutokem vytvářejí. Další historický název Berounky je Watta. O jeho původu není mnoho známo, zřejmě byl přebrán z němčiny. Název Berounka se objevuje později v 17. století ve formě Řeka Berounských. Vznikl zřejmě od města Beroun. Ještě na začátku 20. století nebylo pojmenování Berounky vžito na celém území České republiky, a často se pro ni používal v dobových tiskovinách název Mže.

Řeka Berounka má průměrný průtok na různých místech svého povodí mezi 20 až 40 m³/s. Na jejím toku bývají občas povodně, například v roku 1872, kdy byla ve městě Beroun výška vody kolem dvou metrů. Další povodně nastali na Berounce v letech 1981 a 1986.

Berounka je oblíbeným místem na rybaření, přičemž nejčastěji lovenými rybami zde bývají kapr obecný (Cyprinus carpio) a cejn velký (Abramis brama).

CÍLEK, Václav, LOŽEK, Vojen, ŽÁK, Karel. Z minulosti českých řek. Jak se do řeky volá, tak se z řeky ozývá. Vesmír. 2004, 83, 447-454. ISSN 0042-4544.
ŠVORC, Luděk, ŠVORCOVÁ, Vladimíra. České řeky a říčky. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2006. 268 stran. ISBN 80-86937-11-9.
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Berounka [online]. c2020 [cit.7. 9. 2020]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Berounka