Jedna z nejznámějších bitev husitských válek. Odehrála se 14. 7. 1420 u Prahy na vrchu Vítkov a i přes nevelký počet zúčastněných bojovníků výrazně přispěla k nezdaru první křížové výpravy proti husitům.
Bitva na Vítkově byla jedním z několika střetů, které se odehrály v rámci první křížové výpravy, kterou 1. 3. roku 1420 vyhlásil papež Martin V. proti husitům. Do jejího čela se postavil uherský a římský král Zikmund Lucemburský, který chtěl vojenskou silou prosadit také svůj nárok na český trůn. Cílem křižáků bylo dobytí Prahy, hlavního města království a zároveň centra husitského hnutí. Proti nim stála spojená husitská vojska pod vedením Jana Žižky z Trocnova.
Zhruba třicetitisícové křižácké vojsko dorazilo kolem 10. 7. ku Praze, kterou hájilo přibližně 10 000 husitských bojovníků. Zikmund nechtěl riskovat přímý útok na silné pražské hradby, hodlal proto pomocí svého početnějšího vojska město obklíčit a před začátkem žní jej vyhladovět. K tomu však potřeboval dobýt vrch Vítkov, který chránil poslední cestu spojující Prahu s venkovem a na kterém husité vystavěli dva opevněné sruby. Jejich posádku údajně tvořilo pouze 26 mužů a 3 ženy, proti nimž vyrazilo 14. 7. několik stovek německých a rakouských bojovníků v čele s míšenským hejtmanem Heinrichem z Isenburgu. Navzdory obtížnému terénu se útok pro křižáky vyvíjel příznivě a podařilo se jim dostat se až přímo ke srubům. Ohroženým obráncům v čele s Janem Žižkou však přišly na pomoc oddíly cepníků a střelců z Prahy, jejichž protiútok nakonec donutil křižáky k ústupu. Na straně křižáků údajně padlo 150–200 mužů, počty mrtvých z řad husitů nejsou známy.
Svým rozsahem představovala bitva na Vítkově pouze nevelké střetnutí, přesto však měla pro osud křížové výpravy a husitské revoluce značný význam. Úspěch zastánců kalicha zmařil plány křižáků na rychlé dobytí Prahy, neboť ti nyní stáli před perspektivou dlouhého a náročného obléhání, na které neměli dostatek financí ani zásob. Zklamaný Zikmund se proto nechal 28. 7. narychlo korunovat v katedrále sv. Víta českým králem a o dva dny později křižácké vojsko rozpustil. Do roka padly do rukou husitů i jeho poslední opěrné body kolem Prahy – Vyšehrad a Pražský hrad. V průběhu národního obrození se bitva stala symbolem vítězství a statečnosti českých vojsk. Vítězství husitů dnes na Vítkově připomíná monumentální jezdecká socha Jana Žižky, která je součástí zdejšího Národního památníku.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.