Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Čelákovičtí upíři

Čelákovičtí upíři

Kosterní nálezy v obci Čelákovice (okres Praha-východ) pocházející ze 13.–14. století, které byly mylně považovány za pozůstatky protivampyrických opatření na středověkém pohřebišti. Jedná se o pohřebiště lidí, jež neměli nárok na obvyklý pohřeb.


Radnice (Čelákovice), Náměstí 5. května 1/11, Čelákovice. Autor: Ewwwa, licence CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28715560#/media/File:Celakovice_radnice_2.jpg
Podrobné informace

Čelákovičtí upíři jsou kosterní pozůstatky, které byly od počátku 50. let 20. století objevovány ve středočeské obci Čelákovice (severovýchodně od Prahy) v souvislosti s výstavbou dělnických domků. Technikou však byly narušovány a odkládány na hřbitov bez dalšího zkoumání. Když v roce 1966 majitel pozemku v okrajové části města odkryl další kostrový hrob, přivolaný lékař nález označil za starší a případ byl předán archeologům. Ti pod vedením historika a archeologa Jaroslava Špačka odkryli 11 hrobových jam s ostatky 14 jedinců, jejichž ostatky byly uloženy v neobvyklých polohách.

Zprvu byly čelákovické nálezy datovány do 10.–11. století, nejnovější poznatky je ale zařadily do 13.–14. století. Pro tvrzení, že se jedná o pohřebiště obávaných „upírů“, neexistují pádné důkazy. Ani fakt, že byly lebky některých zemřelých odděleny od těl, nemusí nutně znamenat, že jde o pohřebiště obávaných osob. Takto poznamenané čelákovické kostry navíc nenesou stopy po násilí. Možným vysvětlením oddělení hlav je předpoklad, že těla byla buď podložena dřevěnými prkny či jinými organickými materiály, anebo byla na podobných předmětech do hrobů donesena a zetlení materiálů způsobilo posun kostry.

Ve středověkých představách nebyli upíři postavami s hrozivými zuby, které vstávají z mrtvých a sají krev. Kolem 13. století si je lidé představovali jako zemřelé, jimž byla přičítána neštěstí, ke kterým došlo po jejich smrti. Ve snaze dalšímu takovému počínání zabránit byly jejich hroby znovu otevírány a kostry různě devastovány, aby jim byl znemožněn návrat mezi živé. Jistou výjimečnost si čelákovické naleziště přesto ponechává. Lze předpokládat, že ostatky patří osobám sociálně vyloučeným, které nemohly být z různých důvodů pohřbeny obvyklým způsobem na řádném křesťanském hřbitově a jejichž společenský status měl za následek nepietní způsob uložení do hrobů.

Použité zdroje
KLÍROVÁ, Dana, ed. a MAŠKOVÁ, Pavlína, ed. Byli v Čelákovicích upíři?: půlstoletí od mediálně proslulého archeologického výzkumu. Vydání první. V Čelákovicích: Městské muzeum, 2018. 67 stran. ISBN 978-80-87187-03-6.

ŠPAČEK, Jaroslav. Čelákovičtí upíři. In: Městské muzeum v Čelákovicích [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: http://www.celmuz.cz/cs/odborna-cinnost/odborne-prispevky/celakovicti-upiri.html

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.