František Fajtl

^*20. 8. 1912 Donín – ^†4. 10. 2006 Praha

František Fajtl patří k nejznámějším českým letcům, kteří se zúčastnili bitvy o Británii. Výrazně přispěl k tomu, že se povědomí o československých letcích v britském Královském letectvu (RAF) nevytratilo ani za komunistického režimu, a to především díky 14 knihám, v nichž barvitě popsal svoji kariéru bojového letce a osudy některých svých přátel. Vystudoval obchodní akademii v Teplicích, svoji další kariéru se však rozhodl spojit s armádou a jako vojenský pilot v roce 1935 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po okupaci českých zemí v roce 1939 odešel spolu s dalšími Čechoslováky přes Polsko do Francie, kde vstoupil do tamějšího letectva. Prošel výcvikem u 104. leteckého pluku v Dugny-Bourget a následně se v letounech Morane-Saulnier M.S.406 a Bloch MB.152 zúčastnil bojů proti nacistům.

Po porážce Francie František Fajtl ustoupil přes Gibraltar do Anglie a jako pilot 17. britské stíhací perutě se zúčastnil bitvy o Británii, v níž si také připsal své první sestřely. V květnu 1941 se stal jedním ze zakládajících členů československé 313. stíhací perutě. Zde si vysloužil řadu ocenění i uznání nadřízených a 27. 4. 1942 byl jmenován velitelem britské 122. stíhací perutě. Byl tak vůbec prvním Čechoslovákem, kterému bylo svěřeno velení britské jednotky. V jejím čele však zůstal pouhých několik dní, než byl 5. 5. sestřelen nad okupovanou Francií. Po dobrodružné cestě se mu nakonec podařilo dostat přes neutrální Španělsko zpět na britské ostrovy a koncem září 1943 byl přiřazen zpět k 313. stíhací peruti. Právě v této době začal nosit svůj charakteristický plnovous, na který musel získat povolení od samotného britského krále. Na jaře 1944 byl převelen do Sovětského svazu, kde se stal velitelem 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku, vyzbrojeného stíhačkami Lavočkin La-5FN. V jeho řadách se zúčastnil Slovenského národního povstání a následně bojoval na východní frontě až do konce války.

V poválečných letech Fajtl působil jako zástupce velitele 1. letecké divize v Praze a předseda Svazu letců republiky Československé. Po nástupu komunistického režimu v roce 1948 však  byl degradován, zatčen a bez soudu strávil 16 měsíců ve vězení. Po propuštění se byl nucen živit jako skladník a účetní. Částečné rehabilitace se dočkal v 60. letech, jeho zásluhy však byly plně doceněny až po pádu komunistického režimu. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora a v roce 2004 mu bylo uděleno nejvyšší české vyznamenání, Řád bílého lva.

 

 

 

RAJLICH, Jiří a REŽNÁ, Jitka. Generál Fajtl: slovem historika, rodiny a objektivem fotografů. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2012. 863 s. Svět křídel; 145. ISBN 978-80-87567-12-8.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.