František Gellner

^*19. 6. 1881 Mladá Boleslav – ^†asi 13. 9. 1914 haličská fronta

Fr. Gellner se narodil v Mladé Boleslavi do rodiny obchodníka a na vlastní oči tak poznal prostředí cest a poutí, které v něm zanechalo hlubokou stopu a následně se promítlo do jeho tvorby. Později od roku 1905 studoval malířství v Mnichově a v Paříži, kde zůstal několik let žít a živil se jako kreslíř. Až roku 1911 se znovu vrátil do rodné země, do Brna, kde začal pracovat nejprve jako karikaturista a potom jako redaktor Lidových novin. Mimo jiné ilustroval knihu K. H. Borovského Křest sv. Vladimíra. Po vyhlášení války byl mobilizován a po konfliktu s nadřízeným zařazen do frontové jednotky. Naposledy byl spatřen v příkopu vedle silnice na haličském bojišti v září 1914, poté byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum či místo jeho úmrtí není známo.

Svou tvorbou polemizoval se symbolismem a dekadencí. Typickým a oblíbeným místem jeho básní jsou hospody, ulice na předměstí či hodinové hotely. Proti symbolistické transcendenci stavěl vitální tělesnost, sexualitu a opojení. Popisuje zážitky a situace z prostředí, které bylo do té doby z lyriky více či méně vykazováno, ale v jeho básních se často objevují také hořkost, deziluze a odpor ke společnosti.

První sbírku poezie Po nás ať přijde potopa! (1901) vydal v pouhých dvaceti letech, Radosti života (1903) vyšly o dva roky později. Prosazoval se také jako výtvarník, kreslil satirické obrázky a karikatury. Vymezoval se proti symbolismu jazykem i stylem svých básní, které se však vyznačují také velkým smyslem pro vtip, humor a originální pointu. Pojmenovává „nízké“ reálie denního života a používá řeč ulice („pivo“, „život už není jinakej“). Používá jednoduchá čtyřverší s rytmem trocheje a daktylu a jednoduché rýmové dvojice, např. „masku“/„lásku“, „notu“/„potu“, „vlohy“/„nohy“. Některé básně se podobají popěvkům, zejména dobovým kupletům, kterými se také Gellner inspiroval. Postupně se jeho verše oprošťují od vyzývavých, osobních a bolestných tónů. Svědčí o tom jeho třetí sbírka Nové verše, kterou připravil v roce 1914, vyšla však až po jeho smrti roku 1919.

BLAŽÍČEK, Přemysl a ŠPIRIT, Michael, ed. Knihy o poezii: Holan - Toman. Vyd. 1. Praha: Triáda, 2011. 471 s. Paprsek; sv. 22. ISBN 978-80-87256-39-8.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
PAPOUŠEK, Vladimír a kol. Dějiny nové moderny: česká literatura v letech 1905-1923. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010. 627 s. ISBN 978-80-200-1792-5.