Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
František Soukup

František Soukup

 

Český a československý sociálně demokratický politik a publicista, doktor práv, stoupenec humanistických principů T. G. Masaryka. Jeden z „Mužů 28. října“.

 

 

 

 


František Soukup CZ: Autorem této fotografie je neznámá osoba.EN: Author of this photo is unknown person. / Public domain
Podrobné informace

  *22. 8. 1871 Kamenná Lhota u Kutné Hory – 11. 11. 1940 Praha

 

František Soukup vystudoval práva a věnoval se vlastní advokátní praxi. Brzy se zapojil do politického dění a vstoupil do sociální demokracie. Záhy díky svým vlastnostem, řečnickému talentu (vládl zvučným a podmanivým hlasem) a přesvědčení udělal politickou kariéru. Od roku 1907 byl poslancem říšské rady. Spolu a Antonínem Němcem zastupoval českou sociální demokracii v Socialistické internacionále.

Za první světové války, ne příliš úspěšně, spolupracoval s odbojovou organizací Maffie. Stal se jednatelem Národního výboru a patřil zde k významným činitelům, řadí se k „Mužům 28. října“. Po vzniku Československa se stal ministrem spravedlnosti a poslancem Národního shromáždění, v letech 1920–1929 byl místopředsedou senátu a potom až do roku 1939 jeho předsedou. V sociální demokracii představoval nespornou autoritu, i jeho zásluhou československá sociální demokracie jako strana stála pevně na demokratických a sociálních principech a odmítla bolševizaci, kterou představoval Bohumír Šmeral a jeho stoupenci.

Mnichovská dohoda Soukupem otřásla, byl zklamán nedostatkem mezinárodní solidarity dělnické a sociálně demokratické veřejnosti. V době protektorátu Čechy a Morava byl Soukup dvakrát zatčen a až po zákroku Emila Háchy a Aloise Eliáše byl propuštěn. Krátce po druhém propuštění z vězení gestapa zlomený a zklamaný Soukup zemřel.

František Soukup byl skvělým řečníkem, významným politikem a Masarykovým stoupencem. Stal se jedním z nejvýznamnějších československých sociálních demokratů. Sociálně demokratické myšlenky prosazoval nejen v politické praxi, ale rozvíjel je i teoreticky. Vedle své politické kariéry provozoval úspěšně i advokátní praxi a věnoval se rovněž novinářské činnosti a publicistice. Je autorem několika pozoruhodných knih, např. 28. říjen 1918 (1928), T. G. Masaryk (1930) a především Revoluce práce (1939), v níž popisuje vývoj českého dělnického hnutí.

 

 

 

Použité zdroje
Randák Jan a kol., Osobnosti českých dějin. Euromedia Grup – Knižní klub, Praha 2013
Churaň Milan a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, Libri, Praha 1994

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.