Hilsneriáda

Hilsnerova aféra, neboli hilsenriáda, vypukla 1. 4. 1899, kdy bylo v lese nedaleko obce Polná nalezeno tělo zavražděné devatenáctileté švadleny Anežky Hrůzové. Protože měla hrdlo proříznuté ostrým nožem a na den vraždy připadal konec židovského svátku pesach, mezi veřejností i vyšetřovateli se brzy rozšířila nepodložená domněnka o rituální vraždě, z níž byl obviněn židovský mladík Leopold Hilsner. Případ vyvolal v českých zemích nevídané antisemitské bouře, které podpořili i novináři, představitelé katolické církve a značná část českých politiků. Mimořádně sledované hlavní líčení probíhalo mezi 12. a 16. 9. 1899 a i přes zmatečné a protichůdné výpovědi svědků a absenci přímých důkazů byl Hilsner odsouzen k trestu smrti. Odvolací soud ve Vídni však rozsudek zrušil a nařídil nové projednání u krajského soudu v Písku.

Krátce po vynesení rozsudku se za Hilsnera postavil univerzitní profesor a budoucí český prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který označoval židovskou rituální vraždu za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Případ přirovnával ke známé Dreyfusově aféře ve Francii. Za Hilsnerovu obhajobu čelil posměchu, nenávisti i výhrůžkám smrtí, a to jak od širší veřejnosti, tak např. od většiny svých studentů.

Nový proces začal v říjnu roku 1900, přičemž Hilsner byl obviněn navíc z vraždy další dívky, ke které došlo před dvěma lety. Ačkoliv důkazy zde byly oproti předchozímu obvinění ještě pochybnější, byl nakonec opět odsouzen k trestu smrti. Protože však teorie o nábožensky motivované vraždě již nebyla pod tíhou důkazů udržitelná, jako motiv byly uvedeny sexuální pohnutky. Císař František Josef I. změnil v červnu roku 1901 trest na doživotí a v roce 1918 byl Hilsner na základě milosti od císaře Karla I. propuštěn na svobodu. Nikdy však nebyl rehabilitován, ačkoliv řada právníků, soudců i lékařů v dalších letech úspěšně zpochybnila velkou část důkazů a svědectví obžaloby.

Hilsnerova aféra ukázala, že i ve věku intenzivního technického a kulturního rozvoje zůstávaly v české (potažmo rakousko-uherské) společnosti hluboce zakořeněné antisemitské pověry a předsudky. Zároveň však antisemitismus v české společnosti do jisté míry zdiskreditovala, ovlivnila smýšlení českých intelektuálních elit a posílila Masarykovu morální autoritu jak v českých zemích, tak v zahraničí.  

ČERNÝ, Bohumil et al. Hilsneriáda: (k 100. výročí 1899-1999). Polná: Linda, 1999. 194 s. ISBN 80-238-6060-7.
PLAŠIL, Filip. Stručné seznámení s Hilsnerovou aférou. Polná: Město Polná, 2016. 39 stran. ISBN 978-80-270-0681-6.