Největší hradní zřícenina v Čechách, nacházející se ve stejnojmenném městě v Plzeňském kraji. Je významná zejména díky svému silnému opevnění, které na konci středověku patřilo k nejprogresivnějším v zemi.
Rabí bylo založeno již v průběhu 13. století, o jeho nejstarších dějinách však není nic známo. V písemných pramenech se poprvé objevuje až v roce 1380 jako součást majetku mocného jihočeského rodu Švihovských z Rýzmberka. Během husitských válek byl hrad husity dvakrát dobyt; při druhém obléhání v roce 1421 zde husitský vojevůdce Jan Žižka přišel o druhé oko. Kolem roku 1490 zahájili Švihovští rozsáhlou přestavbu hradu na moderní pevnost. Přestavba se však ukázala být nad jejich finanční možnosti a v roce 1547 byli nuceni hrad prodat. Žádný z dalších majitelů zde pak již dlouhodobě nesídlil. Rabí postupně chátralo a poté, co bylo za třicetileté války vypleněno, definitivně zpustlo.
Hrad se nachází na skalnatém návrší nad levým břehem řeky Otavy. Hradní jádro s mohutnou obytnou věží (tzv. donjonem), obklopené parkánovou hradbou, bylo ve 14. století rozšířeno o dvě předhradí se studnou, hospodářskými budovami a hranolovými věžemi. Nejvíce do podoby hradu zasáhla pozdně gotická přestavba, v rámci které bylo v prostoru předhradí vybudováno množství nových obytných staveb, včetně reprezentativního paláce, a mnohé starší budovy se dočkaly výrazných úprav. Kolem celého areálu bylo postaveno mimořádně silné vnější opevnění, pravděpodobně dílo královského architekta Benedikta Rieda. Severní, východní a jižní stranu obepnula mohutná obvodová hradba, doplněná o čtyři dělostřelecké bašty, které umožňovaly vést proti případným útočníkům boční palbu. Za pozornost stojí především masivní polookrouhlá bašta (tzv. torion) v severovýchodním cípu hradby, považovaná za největší v českých zemích. Opevnění nebylo pro svou finanční náročnost na východní straně dokončeno, starší hradba prvního předhradí byla pouze zesílena bateriovou věží. I přesto se však řadí k nejpokročilejším opevněním, jaká ve střední Evropě na konci středověku vznikla. Zajímavostí je, že panstvo mohlo jako hradní kapli využívat sousední městský kostel Nejsvětější Trojice, na jehož tribunu bylo možné vstoupit přímo z hradeb skrze můstek mezi první a druhou branou.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
