Byl římskokatolický kněz působící na Moravě, byl umučen protestantskými funkcionáři během náboženských sporů stojících na počátku tzv. Třicetileté války. V roce 1995 byl svatořečen. Představuje zřejmě nejkontroverznějšího světce českých zemí.
*20.12. 1576 Skočov, Slezsko, dnešní Polsko – †17.3. 1620 Olomouc
Jan Sarkander se narodil 20.12. 1576 v městě Skočov ve Slezsku, studoval na univerzitách v Olomouci, Praze a ve Štýrském Hradci. V roce 1606 se zřejmě oženil, po smrti manželky přijal jáhenské a roku 1609 také kněžské svěcení. Jeho duchovním působištěm se postupně stala města Uničov, Charváty, Zdounky, či Boskovice. Významnou součástí jeho práce byla misie nekatolického obyvatelstva, většinou protestantů. V roce 1616 nastoupil službu v Holešově, kde působil mimo jiné jako zpovědník moravského zemského hejtmana katolického vyznání Ladislava IV. Popela z Lobkovic. Po vypuknutí povstání protestantských stavů byl Ladislav Popel z Lobkovic zbaven vlivu a internován v Brně, Jan Sarkander na čas ze strachu z pronásledování Holešov opustil, vydal se na pouť do Čenstochové a nějakou dobu pobýval v Krakově, později se ovšem vrátil. Na jaře roku 1620 vtrhly do českých zemí na pomoc habsburskému panovníkovi proti protestantským povstalcům polští žoldnéři lehké jízdy, známí jako „lisovčíci“, dobytá území krutě drancovali v domnění, že jde o centra heretismu. Když se vojenské oddíly blížily Holešovu, vyšel jim Jan Sarkander se svými farníky vstříc v procesí s monstrancí. Polští vojáci byli údajně velice překvapeni, že před sebou vidí katolíky, sesedli z koně, spolu s holešovskými se pomodlili k Panně Marii a místo bez drancování opustili. Ušetření Holešova spolu s nedávným pobytem Jana Sarkandra v Polsku vzbudilo podezření, že holešovský farář příchod polské armády do českých zemí na příkaz Ladislava Popela z Lobkovic dojednal. Netknutost Holešova působila o to podezřeleji, že sousední panství protestantského rytíře a nejvyššího moravského sudího Václava Bítovského z Bítova, s nímž byl navíc Jan Sarkander v dlouholetém majetkoprávním sporu, bylo lisovčíky tvrdě zasaženo.
Jan Sarkander byl zajat a odvezen do Olomouce, kde byl podroben několika výslechům týkajícím se vpádu lisovčíků i zpovědi bývalého moravského hejtmana. Přes kruté mučení Jan Sarkander odmítal svůj podíl na příchodu lisovčíků a odmítal vyzradit zpovědní tajemství. Po měsíci ve vězení na následky zranění způsobených mučením zemřel. Ihned po své smrti začal být uctíván jako mučedník a světec. K jeho blahoslavení ovšem došlo až v roce 1859 a svatořečen byl Janem Pavlem II. roku 1995. Události jeho svatořečení ovšem předcházely ostré diskuze mezi katolickými a protestantskými teology, přičemž jedni poukazovali na jeho krutou smrt způsobenou nespravedlivým obviněním a odmítnutím vyzradit zpovědní tajemství. Druzí naopak zdůrazňovali jeho údajně nevybíravé metody katolické misie protestantského obyvatelstva. Jan Sarkander je uctíván jako patron Moravy, zpovědníků a zpovědních tajemství. Bývá zobrazován jako kněz s knihou, křížem s umučeným Kristem, či s mučícími nástroji.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.