Jaroslav Marvan

^*11. 12. 1901 Praha – ^†21. 5. 1974 Praha

Jaroslav Marvan účinkoval v různých ochotnických divadelních kroužcích již během studia na reálném gymnáziu a ještě několik let poté, kdy pracoval jako úředník v Užhorodu a posléze v Praze. Během té doby hrál např. v divadle Deklarace nebo ve Švandově divadle. Roku 1925 začal spolupracovat jako externista s Divadlem Vlasty Buriana, kde o rok později získal stálé angažmá coby Burianův přihrávač. Od roku 1943 působil v Městském divadle na Královských Vinohradech a v Městských divadlech pražských, odkud v roce 1954 přešel do činoherního souboru Národního divadla v Praze.

Marvanova filmová dráha začala téměř současně s jeho profesionální divadelní kariérou. Roku 1926 dostal hned několik filmových rolí, i když zpočátku byly jen epizodické. Poprvé se před kamerou objevil v komedii Falešná kočička aneb Když si žena umíní (1926). Stejně jako v divadle, i ve filmu zpočátku mnohdy účinkoval jako přihrávač velkých komediálních herců: objevoval se po boku Vlasty Buriana, Hugo Haase, Oldřicha Nového nebo Jindřicha Plachty. Proto je k vidění ve většině českých meziválečných veseloher režisérů Karla Lamače a Martina Friče, jako například C. a k. polní maršálek (1930), Anton Špelec, ostrostřelec (1932), Ať žije nebožtík (1935), Ducháček to zařídí (1938), Škola základ života (1938), Cesta do hlubin študákovy duše (1939), Kristian (1939) aj. Po druhé světové válce se před kamerou začal ještě více zúročovat jeho komediální talent a rostoucí popularita mu přinášela řadu titulních rolí. K těm nejznámějším patří nerudný revizor v komediích Bořivoje Zemana Dovolená s Andělem (1952) a Anděl na horách (1955). Před kamerou se Marvan naposled objevil ve filmovém muzikálu Noc na Karlštejně (1973). Za svou filmovou kariéru účinkoval v několika stovkách filmů a stal se tak jedním z nejobsazovanějších českých filmových herců 20. století. Jeho výrazná osobnost se hojně uplatňovala také v televizi, jejíž první veřejné vysílání v Československu dne 1. 5. 1953 dokonce osobně uvedl uvítacím proslovem. Sám hrál v mnoha televizních inscenacích i seriálech, známý je zvláště ze seriálů Hříšní lidé města pražského (1969) a F. L. Věk (1971).

Jako herec byl Jaroslav Marvan vyhledávaný pro svůj civilní projev bez patosu. Byl proslulý stoickým klidem za jakékoli situace, kvůli němuž působil až zkostnatěle a starosvětsky, ale zároveň komicky. Režiséři jej proto s oblibou obsazovali do rolí pedantických byrokratů. Nejčastěji před kamerou vystupoval v uniformě jako policejní strážník, komisař, inspektor, četník či vojenský důstojník. Po znárodnění československé kinematografie se naopak uplatnil v rolích prostých a sympatických kladných hrdinů – řemeslníků, dělníků, výrobních mistrů či řidičů.

Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4.
FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. II. díl: L – Ř. Druhé vydání. Praha: Libri, [2010]. ISBN 978-80-7277-331-2. S. 141–146.