Josef Václav Radecký z Radče

^*2. 11. 1766 Třebnice,  – ^†5. 1. 1858 Milán, Lombardsko-benátské království (dnešní Itálie)

Josef Václav Radecký byl příslušníkem českého šlechtického rodu pánů z Radče. Už během studií se pokoušel vstoupit do armády, vždy však byl odmítnut ze zdravotních důvodů, a teprve v 18 letech mu bylo dovoleno nastoupit ke kyrysnickému pluku. Účastnil se válek s Osmanskou říší a revoluční Francií, během nichž upoutal pozornost nadřízených a začal postupovat v armádní hierarchii. V roce 1805 byl povýšen na generálmajora a v letech 1813–1814 vykonával funkci náčelníka štábu vrchního velitele spojeneckých armád ve válce proti Napoleonovi. Je autorem spojeneckého plánu bitvy u Lipska. Proslul také svými reformami, memorandy a návrhy nadřízeným, kterými se snažil o zlepšení stavu rakouské armády.

V roce 1831 byl jmenován velitelem rakouských vojsk v severní Itálii. Zde se naplno projevil jeho organizační talent, kterým výrazně přispěl k pozvednutí úrovně zdejších rakouských vojsk. Během tzv. druhé italské války za nezávislost v letech 1848–1849 pak více než osmdesátiletý Radecký porazil v bitvách u Novary a Custozy armádu sardinského krále Karla Alberta, a tak udržel severní Itálii pod habsburskou vládou na dalších více než 10 let. Svoji kariéru završil mezi lety 1849 a 1857 jako rakouský generální guvernér Lombardsko-benátského království.

Už za svého života dosáhl Radecký značné prestiže u široké veřejnosti (jak rakouské, tak české) i císařského dvora. Hold mu ve svých dílech vzdali např. básníci Franz Grillparzer nebo Svatopluk Čech a hudební skladatel Johann Strauss složil na jeho počest proslulý Radeckého pochod (Radetzky-Marsch). Po vzniku nezávislého Československa v roce 1918 však byl Radecký jako přední zastánce Rakouského císařství, vždy stojící na straně Habsburků, odsunut do zapomnění a připomínky na jeho památku byly z veřejného prostoru systematicky odstraňovány. Teprve po roce 1989 začíná být opět opatrně oceňován. Jeho místo v českých dějinách je však dodnes v české společnosti předmětem sporů a úzce souvisí s dodnes nevyjasněným postojem Čechů k jejich rakouské (potažmo rakousko-uherské) minulosti.

HAVEL, Petr a ROMAŇÁK, Andrej. Maršál Radecký: vojevůdce pěti císařů. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2000. 363 s. ISBN 80-7185-297-X.
Maršál Radecký: od vojevůdce k pomníku: jubilejní sborník k 250. výročí narození. Vydání 1. Praha: Spolek Radecký, 2016. 135 stran, 32 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-88073-14-7.