Karel Hynek Mácha

^*16. 11. 1810 Praha – ^†6. 11. 1836 Litoměřice

Mácha byl ovlivněn především německými romantiky, proto své první básně psal německy. Pod vlivem polské revoluce v roce 1830 a četby polských autorů se začal učit polsky. V letech 1834 a 1835 příležitostně působil jako herec ve Stavovském divadle. Byl vášnivým cestovatelem a rád chodil všude pěšky, na první delší cestu se vydal roku 1832, vedla z Prahy na Bezděz. Zvláštní půvab nacházel Mácha v hradech a zříceninách, dochovalo se 115 kreseb a akvarelů hradů, které navštívil. Své nejintimnější prožitky a pocity si zapisoval do deníků a zápisníků vedle poznámek z bohaté četby a vlastních básnických náčrtů. Zaznamenával zde také poznatky z cest, své sny a vedl si intimní deník, jehož šifrované záznamy skoro 50 let po básníkově smrti rozluštil spisovatel Jakub Arbes. Významné jsou také jeho cestovní záznamy z putování do Itálie. Máchova náhlá smrt v Litoměřicích v nedožitých šestadvaceti letech opředla celý jeho život tajemstvím. Jeho odkaz a následná interpretace jeho díla vzbuzují stále aktuální otázku po údělu člověka, básníka a poezie v moderním světě.

Recepce Máchova díla byla od vydání jeho nejznámější básně Máj (1836) provázena polemikami, jako by se jeho dílo vymykalo všemu, co před ním bylo v  české poezii napsáno. Mácha sice v Máji využívá motivů a obrazů evropského romantismu, vytváří však jejich neobvyklá a originální spojení a kombinace. Epická složka Máje navazuje na loupežnické příběhy, tehdy rozšířené v zábavné četbě. Setkáváme se s Vilémem, obávaným vůdcem loupežníků, odsouzeným za otcovraždu. Ve prospěch odsouzence a nepřímo na jeho obranu promlouvá lyrická složka básně (opakování hlásek, slov, větných konstrukcí, veršů). Na lyricko-epickou báseň ve stopách Máje navázali již Máchovi současníci (B. Nebeský). Její nové možnosti nacházela následující tzv. generace májovců (V. Hálek. A. Heyduk), později V. Dyk, J. Hora, F. Hrubín, V. Holan.

Jediný Máchův dokončený román Cikáni vyšel až v roce 1857 a byl komponován jako novela s tajemstvím, kde každá nová scéna podává nové indicie k rozluštění záhady. Jeho další prózy jsou kratší a převážně nedějové. Jde především o volně poskládané epizody proložené popisy a úvahami, často lyrickými. Z podobných krátkých textů se Mácha chystal skládat cykly. Z kratších próz, jejichž dějištěm měly být vybrané české hrady, vznikal rozměrnější obraz předhusitských Čech nazvaný Kat. Autor však stačil dokončit jen povídku Křivoklad (1834).

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.