Kladrubský klášter

Kladrubský klášter založil kolem roku 1008 kníže Vladislav I., aby podpořil kolonizaci dosud nerozvinutého území západních Čech. Díky své výhodné poloze na rušné obchodní cestě mezi Prahou a Norimberkem se klášter těšil výrazné podpoře přemyslovských panovníků a v 13. století patřil k nejbohatším klášterům v Čechách. Na konci 14. století jej král Václav IV. plánoval využít jako sídlo pro zamýšlené západočeské biskupství, jeho záměr však kvůli sporům s arcibiskupem Janem z Jenštejna zůstal nerealizován. Období prosperity kláštera ukončily husitské války, během nichž byl opakovaně vypleněn, další devastaci a rabování pak přinesla třicetiletá válka. K rozsáhlé obnově celého areálu přistoupili benediktinští opati až v 18. století. Klášterní kostel byl v letech 1711–1725 přestavěn podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela, zatímco budovy konventu vystavěl další z předních architektů českého barokaKilián Ignác Dientzenhofer. V roce 1785 byl klášter císařem Josefem II. zrušen a pod správou rodiny Windischgrätzů sloužil jako pivovar, knihovna a rodové sídlo.  Po znárodnění československým státem v roce 1948 jej využívalo ministerstvo zemědělství, teprve od druhé poloviny 60. let je zdevastovaný areál postupně opravován.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta je třetím největším kostelem na území České republiky a vynikající ukázkou specifického Santiniho stylu, známého jako barokní gotika. Odkaz na gotickou architekturu měl z pohledu benediktinů především deklarovat staletí trvající působnost řádu v Čechách, připomenout starobylost samotného chrámu a symbolicky tak navázat na tradice víry z dob před nástupem „heretického“ husitství. Původní románskou trojlodní baziliku s příčnou lodí Santini z vnějšku doplnil množstvím gotizujících prvků a zkrátil ji o šest metrů. Nad křížením příčné lodi a chrámového trojlodí, nyní posunutém doprostřed podélné osy chrámu, pak vystavěl mohutnou kupoli, jejíž vrchol zdobí koruna odkazující na Pannu Marii jako Královnu nebes. Vytvořil tak novou, působivou dominantu celé stavby. Východní stranu kostela uzavírá unikátní trojlistý závěr s hvězdicovitými klenbami vytvářejícími obraz benediktinského kříže. Interiér chrámového trojlodí vyniká propracovanou hrou světla a symbolikou gotizující výzdoby. Santiniho návrhem je i část vnitřního vybavení: oltáře, chórové lavice, kazatelna, zpovědnice a skříň varhan. Klášterní konvent od Kiliána Ignáce Dienzenhofera je mohutná čtyřkřídlá budova o dvou patrech, uprostřed níž se nachází tzv. rajský dvůr. Ze strohých fasád vystupuje pouze bohatě zdobené východní průčelí, obrácené k vstupní bráně do klášterního areálu.

Anderle, Jan et al. Devět století kláštera v Kladrubech: 1115-2015. V Českých Budějovicích: Národní památkový ústav, 2017. 407 stran. ISBN 978-80-87890-28-8.
Klášter Kladruby: národní kulturní památka. Nymburk: Vega-L, 2004. 14 s. ISBN 80-86757-37-4.
Macek, Petr, Biegel, Richard a Bachtík, Jakub. Barokní architektura v Čechách. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 767 stran. ISBN 978-80-246-2736-6.