Středověký klášter v obci Předklášteří, zhruba 2 km od města Tišnov. Jedná se o jednu z nejstarších a zároveň architektonicky nejhodnotnějších památek rané gotiky v České republice.
Klášter Porta coeli založila v roce 1233 královna Konstancie Uherská, vdova po Přemyslu Otakarovi I., spolu se syny, českým králem Václavem I. a moravským markrabětem Přemyslem. Díky podpoře královské rodiny byl postaven za mimořádně krátkou dobu, disponoval také rozsáhlými majetky a patronátem nad řadou moravských kostelů. I přes několikeré vyplenění za husitských válek a za třicetileté války prosperoval a rozrůstal se až do roku 1782, kdy byl zrušen dekretem císaře Josefa II. Po mnohaletém úsilí řádových sester z Lužice se jej v roce 1902 podařilo obnovit a dnes je jediným fungujícím cisterciáckým klášterem na Moravě. Od roku 1955 zde sídlí také Podhorácké muzeum s mineralogickými a historickými expozicemi.
Jádro kláštera tvoří čtvercový vnitřní dvůr (tzv. kvadratura) obklopený raně gotickou křížovou chodbou (ambitem) a budovou konventu s kapitulní síní, ve které se zachoval původní kamenný čtenářský pult. K jižní straně ambitu přiléhá klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený na půdorysu trojlodní baziliky s příčnou lodí. V architektuře kostela můžeme najít některé románské prvky, jako např. půlkruhově zakončená okna a obloučkové vlysy na jižní a západní straně, jinak však stavba plně náleží k rané gotice. Za pozornost stojí především šestidílné žebrové klenby chámového chóru a kružby oken východního závěru, které patří k nejstarším svého druhu v českých zemích. Západnímu průčelí kostela vévodí monumentální vstupní portál s mimořádně bohatou plastickou výzdobou. Detailně zpracovaný reliéf v tympanonu zachycuje sedící postavu Krista v mandorle (svatozáři) s Pannou Marií a Janem Křtitelem po boku. Pod nimi jsou v pokleku postavy královského páru, pravděpodobně královna Konstancie a Přemysl Otakar I. (nebo Václav I.), držící v rukou model kostela. Donační scénu doplňují po stranách portálu sochy 12 apoštolů a dvě mohutné figury lvů. Takto náročně řešený portál je u jinak střídmých cisterciáckých staveb velkou vzácností a patrně měl zdůraznit královský charakter kostela jako zamýšlené nekropole moravských markrabat. Zároveň symbolizuje samotný název kláštera Porta coeli – Brána nebes.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.