Kostel sv. Jakuba v Brně

Kostel sv. Jakuba byl založen mezi lety 1201–1222 a stal se jedním ze dvou farních kostelů nově vznikajícího města Brna. Krátce před polovinou 15. století se brněnští měšťané rozhodli nahradit stávající svatostánek novou ambiciózní stavbou, na jejíž realizaci se podíleli přední místní architekti a sochaři. Podoba chrámového chóru, dokončeného před rokem 1473, výrazně ovlivnila řadu dalších jihomoravských staveb. Zbytek kostela byl s přestávkami stavěn až do roku 1592. V 17. a 18. století byl barokně upravován interiér, většina chrámového vybavení z této doby však byla odstraněna během puristické rekonstrukce kostela na konci 19. století. Té padly za oběť i řada kaplí a hřbitov, které kostel během staletí postupně obklopily.

Dnešní kostel je trojlodní halovou stavbou s věží v ose západního průčelí. Jeho kompaktní vzhled je dán tím, že chrámové trojlodí plynule přechází v kněžiště s ochozem a při pohledu zvenčí je od sebe téměř nelze odlišit. Polygonální závěr kostela je na každé z jeho tří stran netypicky prolomen dvěma sdruženými okny, což umožnilo působivé prosvětlení prostoru již v intencích nastupující renesance. Zaklenutí chóru síťovou klenbou a chórového ochozu obkročnou trojcípou klenbou odkazuje na tradici podunajské a švábské architektury. Gotizující síťová klenba trojlodí, pocházející ze 70. let 16. století, je zajímavým dokladem setrvačnosti tradice gotického stavitelství v období renesance. K severní straně kostela přiléhá bohatě zdobená předsíň od brněnského stavitele Antona Pilgrama, který na stavbě chrámu působil mezi lety 1500 a 1511 a je znám především jako autor portálu brněnské radnice a kazatelny v předsíni katedrály sv. Štěpána ve Vídni.

V kostele byli po staletí pohřbíváni místní měšťané a významné osobnosti. V roce 2001 byla pod jeho podlahou objevena nezvykle zachovalá kostnice ze 17. století, jedna z největších svého druhu v Evropě. V samostatné hrobce je pak pohřben slavný maršál Raduit de Souches, který velel brněnské posádce při neúspěšném obléhání města Švédy v roce 1645. Jeho umělecky propracovaný bronzový náhrobek z let 1718–1727 je dnes možné spatřit za kostelním oltářem. 

BARTLOVÁ, Milena a CHAMONIKOLA, Kaliopi, ed. Od gotiky k renesanci: výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. II., Brno. Brno: Moravská galerie, 1999. 664 s. ISBN 80-7027-097-7.

KUTHAN, Jiří. Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl druhý, Města, církev, korunní země. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou UK, 2013. 815 s. ISBN 978-80-7422-245-0.