Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně

Kostel sv. Mikuláše vznikl na místě staršího gotického kostela jako součást rozsáhlého komplexu, který uprostřed Malostranského náměstí začali v 17. století budovat jezuité. Stavba samotného kostela byla zahájena roku 1702 pod vedením architekta Kryštofa Dientzenhofera. Do roku 1711 vzniklo vstupní západní průčelí a část hlavní lodi, pak však byly práce pro nedostatek finančních prostředků zastaveny. Teprve o 26 let později se dokončení kostela ujal podle vlastního pozměněného plánu syn prvního stavitele Kilián Ignác Dientzenhofer, který do své smrti v roce 1751 vztyčil odvážně řešenou chrámovou kupoli i přilehlou štíhlou věž. Dokončovací práce vedl až do roku 1755 italský architekt českého původu Anselmo Lurago. Od roku 1773, kdy došlo ke zrušení jezuitského řádu, slouží kostel až do dnešních dnů jako farní.

Půdorys kostela sv. Mikuláše vychází z tradičního jezuitského schématu jednolodního kostela s bočními kaplemi. Revoluční však bylo v českém prostředí průčelí, které je výrazně zvlněné a navozuje tak dojem pohybující se hmoty. Podobně dynamická je i výzdoba interiéru: vykláněné klenební pasy, zprohýbané římsy a iluzivní působení freskové výzdoby se řadí k vrcholným ukázkám tzv. radikálního baroka v českých zemích. Vše v prostoru se vlní, prohýbá a vytváří tak pro baroko charakteristický dojem dramatičnosti, expresivity a plastičnosti. Klenbu hlavní lodi zcela zaplňuje rozsáhlá freska Zázraky a nanebevzetí svatého Mikuláše od rakouského malíře Jana Lukáše Krackera. Integrální součástí výzdoby je i rozsáhlý soubor soch a plastik z dílny Ignáce Františka Platzera.

Dominantním prvkem kostela je mohutná, 79 m vysoká kupole, která tvoří jeden z nejvýraznějších prvků pražského panoramatu. Spolu se štíhlou chrámovou zvonicí navíc vytváří originální konfiguraci, neboť jejich vzájemná poloha se neustále mění podle toho, odkud se na ně díváme. Uvnitř je kupole vysoká 49 m a představuje tak vůbec nejvyšší interiér v Praze.

Bažant, Jan a Bažantová, Nina. Sv. Mikuláš na Malé Straně: největší barokní chrám v Praze. Praha: Festina Lente Press CZ, 2011. 87 s. Průvodce po českých památkách pro pokročilé. ISBN 978-80-254-9202-4.
Kotalík, Jiří T. Architektura barokní. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 255 s. ISBN 80-86161-34-X.
Macek, Petr, Biegel, Richard a Bachtík, Jakub. Barokní architektura v Čechách. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 767 stran. ISBN 978-80-246-2736-6.