Kostka cukru

Historie kostky cukru sahá do roku 1833, kdy bratři Tomáš a František Grebnerovi založili rafinérii cukru v Dačicích, která se stala první rafinérií třtinového cukru na Moravě (od roku 1844 vyráběla cukr pouze z domácí cukrové řepy). Kvůli finančním potížím stanul na jaře roku 1840 v čele rafinérie nový ředitel Jakub Kryštof Rad. Pod jeho vedením nastala nejslavnější éra dačického závodu: byly pořízeny nové stroje, přistavěna budova a roku 1841 Rad zřídil také výrobnu kandovaného ovoce, cukrovinek a čokolády. Cukrem z Dačic byla zásobována část Moravy, Čech a rakouské pohraničí a cukrovinky jako perník, bonbony a čokoláda odebírali až ve Vídni.

Před vynálezem kostkového cukru se cukr skladoval v cukrových homolích (popř. bochnících či kloboucích), které byly tvrdé, nepraktické a až 1,5 m vysoké. K manipulaci s nimi byl potřeba sekáček, a mohlo tak dojít k úrazu. Podle známého příběhu stojí za vynálezem kostkového cukru Radova manželka Juliana, která s výrobou cukrovinek pomáhala. Údajně si kvůli nepozornosti při odsekávání homole zranila prst, a proto se obrátila na svého muže, aby vynalezl lepší způsob, jak cukr skladovat. Skladování v podobě kostek prý bylo jejím nápadem, neboť bylo praktické a kostky se též daly snadno spočítat. Jakub Kryštof Rad zhotovil na výrobu kostek lis (1841) a koncem roku 1843 vyšly z dačické rafinérie první kostky cukru na prodej. Ve Vídni se cukr pod názvem čajový cukr prodával v balíčku po 250 kostkách, vážil půl kilogramu. Zdokonalenou verzi Radova vynálezu dnes používají rafinérie po celém světě. Vynález připomíná i žulový památník ve tvaru kostky cukru umístěný nedaleko dačického zámku.

Městské muzeum a galerie Dačice - expozice. Městské muzeum a galerie Dačice - úvod [online]. Dostupné z: http://www.muzeumdacice.cz/page.php?mx=4_expozice&ax=4_dacice-a-prvni-kostka-cukru-na-svete