Ladislav Klíma

^*22. 8. 1878 Domažlice – ^†19. 4. 1928 Praha

Ladislav Klíma navštěvoval od roku 1890 domažlické gymnázium, kde měl do smrti své matky roku 1894 dobrý prospěch. Další rok v septimě už byl vyloučen ze všech tehdejších škol v Rakousku za zesměšnění Habsburků ve školní kompozici. Ještě půl roku setrvával na gymnáziu v Záhřebu, odtud však odešel. Odjel do Prahy a ve školním studiu už nikdy nepokračoval. Žil především z dědictví po matce a sestře. Neměl žádné občanské povolání a neustále trpěl nedostatkem financí. Otcova smrt roku 1909 dočasně vyřešila jeho existenční problémy. Vedl samotářský život. Od roku 1915 bydlel v levném hotelu ve Vysočanech především z materiální podpory svých přátel, hlavně básníka Otokara Březiny a sociologa Emanuela Chalupného, a drobných honorářů. Z nouze dokonce na chvíli roku 1917 přijal místo hlídače opuštěné továrny v Libni. Zdraví mu zničilo nadměrné kouření, drogy a alkoholismus. Zemřel na tuberkulózu a je pochován v Praze na Malvazinkách.

Klímovo dílo má především filosofický význam, odráží se v něm zpochybnění reality, popření dobové morálky a jiných hodnot, což vede až k povýšení vlastního vědomí na základní autoritu (egosolismus). Svým životním postojem a texty kritizoval pozitivismus a akademismus. Jeho způsob psaní často směřoval k esejím, krátkým úvahám či aforismům, například v Traktátech a diktátech (1922). S dramatikem Arnoštem Dvořákem napsal hru Matěj Poctivý (1922) o ukradení státního pokladu jako metafoře politického života na počátku 20. století. Za války a těsně po ní vznikalo „groteskní romaneto“ zpochybňující tradiční řád – Utrpení knížete Sternenhocha (vyšlo 1928, měsíc po autorově smrti). Podobné vyznění má i soubor povídek Slavná Nemesis (1932). Jeho nejrozsáhlejší dílo, tzv. Velký román, v lecčem připomíná hrůzostrašnou filozofickou prózu francouzského šlechtice a autora  Markýze de Sade. Kvalitního vydání se kniha dočkala až roku 1991 ve francouzštině a teprve roku 1996 v češtině. Na Klímovo míšení banality a grotesknosti, reality a fantasmagorie navazoval jak český surrealismus, tak například underground 70. a 80. let.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.