Lehký tank vz. 38

Lehký tank vz. 38 (známý jako LT vz. 38) představoval vylepšenou modifikaci stroje Praga TNH, který ČKD v 2. polovině 30. let úspěšně vyvezla do Íránu. Prvních 150 strojů bylo objednáno v červnu 1938, po okupaci českých zemí 15. 3. 1939 je však již přebírala německá armáda. Tank udělal na Němce velmi dobrý dojem, neboť měl velmi dobře vyváženou palebnou sílu, pancéřování i pohyblivost a během války se ukázalo, že je vysoce spolehlivý. Rozhodli se proto ve výrobě pokračovat, přičemž do června 1942 bylo pod označením Pz.Kpfw 38(t) vyrobeno kolem 1 400 kusů v sedmi verzích. Dalších 220 bylo pod názvem Stridsvagn m/41 licenčně vyrobeno ve Švédsku.

LT vz. 38 byl lehký tank o hmotnosti  přibližně 10 t vyzbrojený kanonem Škoda A7 ráže 37 mm a dvěma kulomety ráže 7,92 mm. Původní pancéřování 8 a 25 mm bylo u jednotlivých verzí průběžně zesilováno a dosáhlo tloušťky až 50 mm na čelním štítě. Maximální rychlost činila 42 km/h na silnici a 25 km/h v terénu. Posádku tvořili čtyři muži, velitel, střelec, řidič a obsluha kulometu.

První tanky převzala německá armáda v květnu 1939. Bojový křest prodělaly během polského tažení, jehož se v rámci 3. lehké divize zúčastnilo 57 strojů. Během bitvy o Francii tvořily Pz.Kpfw 38(t) hlavní výzbroj 7. a 8. tankové divize, v jejímž rámci jako první německé tanky projely Ardenami a následně se podílely na obklíčení spojeneckých vojsk u Dunkerque. Z 229 nasazených tanků bylo 54 vykázáno jako totální ztráta, ať už činností nepřítele či mechanickým poškozením.

Vrcholem kariéry Pz.Kpfw 38(t) se stala německá invaze do Sovětského svazu, které se v rámci tzv. operace Barbarossa  zúčastnilo celkem 660 strojů, z toho 35 velitelských. Přes četná počáteční vítězství se však brzy ukázalo, že se svým 37mm kanonem nedokážou čelit silně pancéřovaným sovětským tankům T-34 a KV-1, během roku 1942 proto byly postupně nahrazovány modernějšími stroji a následně předávány německým spojencům. Vysoce spolehlivý podvozek však Němci využili jako základ pro celou řadu dalších bojových vozidel, především stíhačů tanků Marder III a Jagdpanzer 38(t) Hetzer. 31 původních tanků sloužilo po válce ještě řadu let v československé armádě pod označením LT 38/37.

FRANCEV, Vladimír. LT vz. 38: tank, který se povedl - rodinný portrét. Praha: Vojenský historický ústav, 2017. 231 stran. ISBN 978-80-7278-725-8.
FRANCEV, Vladimír a KLIMENT, Charles K. Praga LT vz.38: [Pz.Kpfw.38(t)]. 1. vyd. Praha: MBI, 1997. 71 s. ISBN 80-902238-2-6.
PEJČOCH, Ivo. Tanky Praga: historie obrněných vozidel ČKD 1918-1956. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2007. 303 s. Svět křídel; 91. ISBN 978-80-86808-38-3.