*18. 2. 1924 Praha – †14. 2. 2009 Brandýs nad Labem
Luboš Ogoun, vlastním jménem Bohumil Ogoun, pocházel z pražské učitelské rodiny, zapojené za druhé světové války do protinacistického odboje. V roce 1942 ve svém bytě v Praze ukrývali parašutisty Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše v době před atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Luboš Ogoun vystudoval pedagogický Ústav pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy (1948) a zároveň byl členem baletního souboru Národního divadla v Praze (1945–1951). Tvůrčím impulzem pro jeho choreografickou tvorbu byla spolupráce s choreografem Sašou Machovem, jenž mu jako rozený pedagog umožnil během příprav na komickou úlohu Zelenky ve Vostřákově Filozofské historii (1948) pochopit důležitost splynutí pohybové a herecké stránky tanečního výrazu.
Ogoun svůj autorský rukopis obohatil o dynamický pohyb, často inspirovaný gymnastikou a akrobacií. V roce 1964 založil spolu s choreografem Pavlem Šmokem a tanečním kritikem Vladimírem Vašutem mezinárodně uznávaný taneční soubor Studio Balet Praha (1964–1970) a jeho tvarově převratná choreografie Hirošima (1964), plná pohybových novotvarů do hudby Viliama Bukového, slavila úspěchy jak v zemích východního bloku, tak v západní Evropě. K dalším mezníkům jeho tvorby patřila experimentální inscenace Ticho a hluk (1966), v níž se čistý pohyb bez hudebního doprovodu stal nositelem metaforického významu. Významná byla i jeho spolupráce s Laternou magikou.
Luboš Ogoun spolupracoval na desítkách filmů a televizních pořadů, mezi nejznámější patří Císařův pekař, Pekařův císař (1952) Martina Friče či Rozmarné léto (1967) Jiřího Menzela a komedie Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela (1977). Od 60. let trénoval družstvo československých sportovních gymnastek a podílel se na tréninkovém cyklu olympioničky Evy Bosákové. Proto tak autenticky ztvárnil jejího trenéra ve filmovém debutu režisérky Věry Chytilové O něčem jiném (1963), kombinujícím hraný film s dokumentem.
Byť se po vystoupení z KSČ v roce 1968 potýkal s nepřízní režimu, zůstal ceněným a vyhledávaným choreografem. Byl autorem pohybové koncepce řady oper, operet a činoherních i muzikálových představení. Za mnohé lze zmínit Bernsteinovu výpravnou West Side Story v Hudebním divadle Karlín (1970) či nesmírně úspěšnou inscenaci Kytice (1972) divadla Semafor.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
