Manifest české moderny

Manifest české moderny vyšel v říjnu 1895 v časopise Rozhledy. Podepsali ho spisovatelé Otokar Březina, Antonín Sova, Vilém Mrštík, Josef Karel Šlejhar a Josef Svatopluk Machar, literární kritici František Václav Krejčí, František Xaver Šalda, Jiří Třebický a političtí publicisté Václav Choc, Karel Koerner, Jiří Pelcl a František Soukup. Autorem textu byl především Machar, jeho znění bylo na schůzce redakce doplněno o několik Šaldových poznámek. Tímto prohlášením autoři shrnuli názory mladé generace na existující stav politiky a literatury. Signatáři prosazovali individualismus v umění a literatuře, požadovali právo na osobité pojetí tvorby, proto se výslovně distancovali od všeho, co „je právě v módě“. Stavěli se proti rychle se střídajícím uměleckým stylům a koncepcím. Svým prohlášením se dožadovali nově pojímané kritiky a jejího vnímání jako tvůrčí činnosti. Autoři manifestu podporovali všeobecné hlasovací právo a stavěli se proti nacionalismu. Poměrně široce se rozepsali o politických souvislostech svého prohlášení, čímž vedli útok hlavně proti mladočeské straně. Proti manifestu se ohradil časopis katolické moderny Nový život a Arnošt Procházka v Moderní revue (Procházka považoval manifestační vystoupení za zbytečná). Text prohlášení odsoudili čelní představitelé mladočeské a konzervativní strany. Pro literaturu však manifest české moderny zůstal mocnou ideou, která posunula českou literaturu jiným směrem.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.