Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Milča Mayerová

Milča Mayerová

Milča Mayerová česká výrazová tanečnice, avantgardní choreografka a pedagožka, autorka taneční kompozice poetistické sbírky Abeceda Vítězslava Nezvala.


Milča MAYEROVÁ (1901 - 1977) česká tanečnice a choreografka - portrét z 20. let. ČTK.
Podrobné informace

*12. 4. 1901 Praha – 22. 9. 1977 Praha

Milča Mayerová, vlastním jménem Milada Mayerová, pocházela z umělecké rodiny a jejím strýcem byl významný malíř a karikaturista Hugo Boettinger (1880–1934). Tanec studovala u Anny Dubské v Praze a po válce v Jaques-Dalcrozově škole v Hellerau u Drážďan (1922). Zásadní význam pro její umělecké směřování mělo seznámení s reformní pohybovou metodou Rudolfa von Labana, u něhož studovala nejprve v Hamburku (1923–1925) a posléze v Berlíně (1928), kde získala jako jedna z mála žen té doby tzv. choreografický diplom.

Již během studií se prosadila jako tanečnice a choreografka na scénách pražské umělecké avantgardy. Vytvořila přes tři sta komorních tanečních skladeb na modernistické literární i hudební náměty a velká scénická díla. Namátkou lze zmínit autorské choreografie na hudbu Jaroslava Ježka  k dadaistickému představení Svatebčané na Eiffelce (1927) v režii Jiřího Frejky či libreto poetistického baletu Autobus (1928) ve spolupráci s E. F. Burianem.

V poetistické sbírce Abeceda Vítězslava Nezvala (1927) reprezentuje její choreografické a pohybové ztvárnění 24 písmen abecedy doplněné typografickou koláží Karla Teigeho novou imaginaci české meziválečné avantgardy.

Milča Mayerová se věnovala také pedagogické činnosti, od roku 1928 měla vlastní taneční školu a z žákyň sestavila taneční skupinu, s níž na mezinárodním festivalu v Oxfordu představila ve světové premiéře balet Náměsíčná neboli Dandy v konservové krabici (1931) na hudbu Erwina Schulhoffa. Po druhé světové válce uplatnila labanovskou modernistickou pohybovou koncepci v choreografiích hromadných skladeb pro spartakiády v letech 1960, 1965 a 1975. Měla nemalou zásluhu na popularizaci pohybových aktivit u dětí a mládeže a na toto téma vydala řadu článků a publikací.

Milča Mayerová se po celý život pohybovala v uměleckém prostředí, jako ztělesnění moderní ženy byla častým námětem skic, pohybových studií a aktů Huga Boettingra a dalších výtvarníků. Jejím prvním manželem byl významný funkcionalistický architekt Jaroslav Fragner, druhým historik umění Antonín Friedl.

Videa (1 videí)
Nezvalova Abeceda

Použité zdroje
DIVADELNÍ ÚSTAV. Kabinet pro studium českého divadla. Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2001. 381 s. ISBN 80-7008-112-0, s. 194–195.
BRODSKÁ, Božena. Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2006. 236 s., lvi s. obr. příl. ISBN 80-7331-047-3, s. 177-181.
NEZVAL, Vítězslav. Abeceda. Praha: J. Otto, 1926. 57 s., 1 list.
ŠMÍDOVÁ, Denisa. Interakce výtvarného a tanečního umění v meziválečném Československu [online]. Brno, 2010 [cit. 2019-08-04]. Dostupné z: . Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. PhDr. Alena Pomajzlová, Ph.D..
ŠPANIHELOVÁ, Magda. Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu [online]. 2017 [cit. 2019-08-04]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/103914. Vedoucí práce Kateřina Svatoňová.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.